prosince 1356 přijíždí do Met francouzský legát a o den později vjel do města s ještě větším doprovodem sám francouzský následník - devatenáctiletý syn Karlovy sestry Jitky - Bomry. Sněm byl zahájen božíhodovou mší, a řadil se svým vnějším leskem k nejskvělejším za Karlova panování. 28. prosince 1356 byla podepsána smlouva o přátelství s Francií. 8. ledna 1357 odjíždí z Met - když předtím vyslal císařovnu rovnou do Prahy - lodí se vypravil do Thoinville, odtud přes Lucembursko do Treviru do Cách dorazil už 15. ledna 1357. 17. ledna 1357 dorazil do Maastrichu, zde se zdržel více jak tři neděle jednáním o brabantském dědictví. Nejprve bylo potřeba upravit dědické poměry mezi Lucemburky, smlouva byla zpečetěna 20. února 1357 v Bruselu. 9. března 1357 byl už zase v Sulzbachu a o týden později v Praze. Návrat do Prahy nedával v ničem tušit, že jaro roku 1357 bude neklidné. Záhy po příjezdu se rozjel s početním doprovodem na Karlštejn. 27. března 1357 vznikla zakládací listina karlštejnské kapituly. V létech 1355 - 1362 se tak postupně dovršila funkce a koncepce hradu, který nemá nikde v Evropě obdoby. Z Karlštejna se Karel vrátil zpět do Prahy, která žila ve znamení válečných příprav proti Wittelbachům. Bitva však svedena nebyla, protože obě strany přijaly za rozhodčího rakouského vévodu Albrechta a uzavřely příměří. Po Karelově příjezdu do Prahy, někdy počátkem července 1357, byly v Praze položeny základy k novému kamennému mostu přes Vltavu, dodnes stojícímu Karlovu mostu. V tuto dobu Karla zcela zaměstnávalo pokračování bavorské války a správa dědičných zemí. V Čechách se zdržel mimořádně dlouho až do května 1358. Kolem Vánoc 1358 skončila bavorská válka, Karel se tu dobu usídlil na pět měsíců trvale v Praze. Významnou dynamickou událostí bylo narození prvního dítka z manželství s Annou Svídnickou. Příchod dcery Elišky na svět oznámil císař listem 19. března 1358. Na jaře 1358 se na pražském dvoře objevil vyslanec z Benátek, což bylo znamením nových událostí na Apeninském poloostrově.

Teprve koncem května 1358 opustil Karel Čechy a strávil tři měsíce v říši. Hlavním důvodem pobytu v říši bylo využití nedávné smlouvy s Wettiny k společnému nátlaku na plavenského fojta. Výsledkem byla druhá plavenská válka, která byla krátká, skončila 8. července 1358 kapitulací postižených i jejich příbuzných fojtů z Gery. Vrcholné léto 1358 bylo poznamenalo dvěma úmrtími, jež se nepříznivě odrazila v dosavadní lucemburské politice. 20. července 1358 zemřel rakouský vévoda Albrecht II., moudrý vládce, těšící se velké autoritě a to i u kurie. Ztrátou pro Karla bylo i úmrtí aquilejského patriarchy Mikuláše 29. července 1358.