Ještě na zpáteční cestě do Prahy zastihla Karla zpráva o dvou úmrtích, která měla vliv na lucemburskou rodovou politiku: 27. července 1365 zemřel náhle se věku necelých šestadvaceti let vévoda Rudolf IV. a o dva měsíce dříve braniborský markrabě a kurfiřt Ludvík Říman. S honosným původem se Karel v polovině listopadu 1365 vypravil do Budína, dojednat sňatek uherské princezny Alžběty s následníkem českého trůnu Václavem. Spokojen se mohl Karel koncem listopadu vrátit do Prahy, kam na polovinu prosince svolal schůzku kurfiřtů. Teprve koncem února 1366 byla ratifikována svatební úmluva mezi Alžbětou a v Praze se slavily 19. března 1366 další dvě svatby, Elišky tehdy osmileté s čtrnáctiletým Albrechtem, a Kateřiny s Otou Braniborským. 26. května byla novelizována dosavadní habsbursko - lucemburská dědická smlouva z roku 1364. Zásnuby pětiletého Václava a třináctileté Alžběty se konaly někdy po polovině června 1366 v Bratislavě za přítomnosti Karla, Jana Jindřicha a královny- matky Alžběty. 11. července se narodilo první dítě z manželství s Alžbětou Pomořanskou - dcera Anna. 30. července 1366 - významná událost pro český kulturní život, byla založena universitní kolej nesoucí na věčnou paměť Karlovo jméno - Crolina. Dlouho očekávaný sněm se sešel teprve počátkem září 1366, a to ve Frankfurtu nad Mohanem. Po skončení sněmu se císař nevrátil do Čech, ale zůstal v říši, usadil se na delší čas v Norimberku. Teprve v únoru 1367 se Karel IV. vrátil do Čech. Ani za dlouhého pobytu v Čechách se Karel v Praze dlouho udržel, 11. říjnu 1367 dal v Gubinu. Dolní Lužici odkoupil Václavem od Oty braniborského. 1. listopadu odjel Karel do Vídně na jedná s Habsburky. Ve Vídni patrně Karla zastihla zpráva, která jej ohromila : 16. října 1367 vjel papež Urban V. slavnostně do Říma. 30. listopadu 1367 byla s velkou okázalostí vysvěcena Svatováclavská kaple v pražské katedrále, už před rokem zhruba dokončena, první samostatné dílo Petra Parléře. Na sklonku roku 1367 zemřel arcibiskup Dětřich a bylo třeba zajistit, aby jeho stolec byl obsazen vhodným kandidátem. Na počátek února 1368 se císař rozhodl svolat říšský sněm do Frankfurtu. 14. února 1368 zastihla v Norimberku radostná zpráva: Alžběta Pomořanská porodila syna, jenž po císařově návratu dostal jméno Zikmund. Ještě než svého syna počátkem března spatřil, už ho oženil. Uzavřel v Norimberku úmluvu s Friedrichem z Hohenzollernu o zasnoubení právě narozeného syna s jeho dcerou Kateřinou, skutečné zásnuby se měly konat po osmi letech. Po mši na Květnou neděli 2. dubna 1368 se dal Karel IV. s královnou na pochod, tentokrát na tažení do Itálie.