V lednu 1334 navštívilo Jana v Lucembursku poselstvo české šlechty a dožadovalo se vyřešený i této otázky. Od této doby se Karel objevuje s titulem markraběcím a od počátku roku 1334 se zachovala i jeho pečeť se šachovanou moravskou orlicí. (První markraběcí listina s markraběcí jezdeckou pečetí nese datum 25. 1. 1334). Na jaře téhož roku začala obnova královského paláce na Pražském hradě. 12. června 1334 přivítal v Purkrabském domě Blanku z Valois, kterou naposledy viděl před několika lety. Z vášnivých objetí prvních měsíců nového setkání vzešlo první dítě jejich manželství- dcera Markéta (24. 5. 1335). Jan z Dražic srozumitelně Karlovi objasňoval podstatu přemyslovské státní ideologie, s dějinami země i dějinami biskupského kostela, jehož kultový poklad především musel vzbudit princovu pozornost. Svatovítský poklad se kromě korunovačních klenotů honosil vedle ramene sv. Víta především ostatky sv. Václava, sv. Ludmily. Mladý princ nezanedbával ani zahraničně- politické otázky, a to v oblasti, která nebyla středem zájmu jeho otce. Karel projevil zvláštní smysl pro úpravu vztahů k východním sousedům " východní politika ", která zůstala trvalou osou jeho zahraniční politiky i později. V prosinci 1334 se oženil král Jan s Beatricí, dcerou Ludvíka, vévody z Bourbonu. Počátkem roku 1335 se jeho otec těžce zranil při turnaji v Paříži. 2. února doprovází sestru Annu na svatbu s Otou Rakouským ve Znojmě. 30. 7. 1335 příjezd Jana do Prahy znamená zahájení konfliktů mezi otcem a synem a zvrat mocenské situace v Karlův neprospěch. 24. 8. 1335 se Karel zúčastnil jednání o polské otázce v Trenčíně, zúčastnil se jen jako následník, aniž by do jednání nějak zasahoval. Koncem září 1335 vpadl do Mustenberska, ležící jako klín mezi Čechami, Vratislavem a Kladskem a donutil vévodu Bolka, aby uznal lenní závislost na České koruně. Napětí mezi otcem a synem, jež patrně vzrostla po příjezdu královny Beatrice do Prahy počátkem roku 1336 vyvrcholilo prvním Karlovým odjezdem ze země, navenek zdůvodnitelným zásahem v Tyrolech. Byl pověřen poručnickou vládou a zároveň se pokusit, opřen o česko-uherský spolek, vyrvat Habsburkům Korutany. V únoru vzplála válka proti Habsburkům. V květnu 1336 přistoupil na příměří. V prosinci 1336 došlo k jednání s otcem k následnému usmíření a návratu do Čech. 28. 1. 1337 odjíždí s otcem na křížové tažení do Litvy. Výprava netrvala dlouho a její výsledek byl nevalný. V chmurné náladě se oba Lucemburkové vraceli do Prahy. Záhy mezi nimi vypukl nový konflikt, podrobnosti bouřlivého výstupu neznáme. V dubnu 1337 odešel k bratrovi do Tyrol.