V dubnu se přes bavorsko vrací do Tyrol, kde se dlouho nezdržel a pokračoval v cestě přes Moravu do Uher. V červnu vypukl převrat v Tyrolích, Karel pobýval tou dobou na Moravě, nechal tam stavět svůj první hrad na vrchu Tepenci u Bělkovic. V červnu se s ozbrojenou družinou ihned vydává do Tyrol. Válčení trvalo do prosince roku 1340, po dobití Gorice, kterého se Karel a jeho bratr Jan Jindřich nedočkali, byli odvoláni otcem, který se na Vánoce vrátil do Prahy. Jan v lednu 1341 odjíždí do Pasova a odtud vyzval oba syny, aby ukončili válku ve Furlandsku a přijeli za ním 21. února do severotyrolského Halle. Na jaře roku 1341 se Karel vrací do Čech. 11. června je na zemském sněmu v Praze jmenován následníkem trůnu, Karel se domáhal toho, aby jeho nové postavení bylo vyjádřeno také náležitým státně- sakrálním aktem- korunovací. Vedle červnového sněmu se záhy stala Praha jevištěm početnější návštěvy říšských knížat i slezských vévodů. Přijeli na svatbu ovdovělé Markéty s polským králem Kazimírem. Ten se v Praze objevil počátkem června, veselku však museli odložit, protože nevěsta náhle onemocněla, takže se Kazimírův pobyt protahoval. 11. července však Markéta zemřela. V listopadu 1341 přichází zpráva z Tyrol o konečném pádu vlády Jana Jindřicha. V prosinci odjíždí Karel do Vídně na jednání s Albrechtem II. V únoru 1342odjíždí Jan z Čech. Jan měl na radu českých pánů přenechat vládu Karlovi a zdržovat se jen ve svých državách. 7. května 1342 byl papežem jeho Kliment VI. zvolen kardinál Piere de Rosieres, otcovský přítel Karlův. Karel zatím plně využil své dohody s otcem. Počátkem roku 1342 obnovil hodnost kancléře markrabství. Protože se převážně zdržoval v Čechách, ustanovil na Moravě hejtmana. Někdy v průběhu roku byl Karel obdařen i dalším potomkem, dcerou Kateřinou.

Počátek roku 1343 byl ve znamení události dalekosáhlého významu : 5. ledna zemřel pražský biskup Jan IV. z Dražic. 14. ledna byl zvolen Arnošt z Pardubic pražským biskupem. Sotva kdo tušil, že nový biskup bude víc jak 20 let skutečným pilířem Karlovi vlády. V únoru zažila Praha návštěvu uherského krále Ludvíka. Důvodem k návštěvě ve dnech 23. -26. února, bylo další upevnění svazků se státem, jemuž Karel věnoval vždy mimořádnou pozornost. Další zemí, jejíž přátelství si chtěl Karel udržet bylo Polsko. někdy na jaře, krátce po Ludvíkově návštěvě se vypravil do Krakova. V říjnu 1343 dochází k novému jednání s Kazinírem ve Vratslavi. Před koncem roku se Karel s Janem Jindřichem rozhodli navázat přímá jednání s Ludvíkem Bavorem.