referaty.sk – Všetko čo študent potrebuje
Félix
Streda, 20. novembra 2019
Karel IV. životopis
Dátum pridania: 30.11.2002 Oznámkuj: 12345
Autor referátu: robo13
 
Jazyk: Čeština Počet slov: 12 777
Referát vhodný pre: Stredná odborná škola Počet A4: 47
Priemerná známka: 2.93 Rýchle čítanie: 78m 20s
Pomalé čítanie: 117m 30s
 
Karel IV.

NERADOSTNÉ DĚTSTVÍ
Karel IV. se narodil 14. května 1316 v Praze ve městě o páté hodině ranní. Byl prvorozeným synem, následníkem trůnu v rodu Lucemburků, kteří se vyšvihli mezi evropské královské rodiny. Rodiče Jan Lucemburský a Eliška Přemyslovna. Pokřtěn byl 30. května v basilice sv. Víta, dostal jméno Václav, po hlavním českém zemském patronu a Přemyslovci a po velkém dědovi. Podle předků, měl malý princ naději zdědit vynikající vlastnosti, byť pro panovníka značně protichůdné. Po Lucemburcích, otci Janovi a císařskému dědu Jindřichovi VII., mohl mít diplomatický talent, schopnosti improvizace, odvahu, neobyčejnou pružnost bez přílišných morálních zábran, pohyblivost hraničící až s neschopností setrvat delší dobu na jednom místě, ale i oslnivého rytířského ducha, jehož podivnými květy evropského věhlasu Lucemburkové byli. V královské linii rodu Přemyslovců se jim v tomto ohledu mohl rovnat praděd Přemysl Otakar II. Po dědu Václavu II. mohl dostat do vínku zcela jiné vlastnosti. Byl to první skutečný intelektuál na českém trůně, s širokými zájmy právnicko-teologickými, přitom však byl nepochybně i velkým státníkem a pečlivým hospodářem. Matka Eliška z toho zdědila jen citovou vznětlivost a zálibu ve vladaření, aniž však měla k tomu pro svou přímočarost a vášnivou výbušnost patřičné předpoklady. O babičce z matčiny strany, Gutě Habsburské, toho moc nevíme. Zato babička z otcovy strany, Markéta Brabantská, mohla zprostředkovat - vedle později Karlem tak ceněného příbuzenství s císařem Karlem Velikým - tradice kultury bruselského vévodského dvora s jeho zálibami v nádheře a výtvarném umění. Po Přemyslovcích hrozilo malému Václavovi nebezpečí plynoucí z celkového vyčerpání rodu, zřetelně se projevující u Václava II. a patrně i u Elišky. Byla zde však naděje, že může být převáženo přílivem mladé svěží lucemburské krve.

V srpnu roku 1316 odjel král Jan do říše, kde ho bylo třeba v boji za věc římského krále Ludvíka Bavora, jehož byl spojencem, a vlády se ujala Eliška za pomoci Petra z Aspeltu. Tehdy čtyřměsíční Václav byl odvezen z Prahy na královský hrad Křivoklát a svěřen do péče Jana Viléma Zajíce z Valdeka, představitele druhé nejmocnější šlechtické skupiny. Proč, to nevíme. Na hradě zůstal až do března 1317.
 
   1  |  2  |  3  |  4  |  5  |  ďalej ďalej
 
Copyright © 1999-2019 News and Media Holding, a.s.
Všetky práva vyhradené. Publikovanie alebo šírenie obsahu je zakázané bez predchádzajúceho súhlasu.