Největší reforma byla- zdanění šlechty, obnovené parlamenty však návrhy zavrhly a intrikánské ministry odvolaly
-situace v zemi byla také horší kvůli účasti v americké válce za nezávislost, blížil se bankrot, jediné řešení bylo vypsat daně (to se nestalo)
-1787 byly chudé žně- nedostatek chleba v celé Francii
-parlamenty trvaly na tom že nové daně mohou vát povoleny pouze reprezentativním shromážděním celé říše- generálními stavy- (ty se nesešly od roku 1614)
-objevily se i nepokoje v provinciích, církev omezila dary královskému dvoru
-1788-král svolal parlamenty a souhlasil se svoláním generálních stavů (parlament trval na tom že se mají sejít ve stejné podobě- duchovenstvo, šlechta, 3 stav)
-generální stavy byly voleny veřejně- Francouzi měli právo poprvé volit
-byli voleni i delegáti (přijímali stížnosti)-požadovali-zákonná kontrola daní, omezení prav monarchy, odstranění církevních desátků, zavedení rovnosti)
1789-zemědělství a celá ekonomika se dostala do krize i společenská krize
-zasedání generálních stavů (neschopné)-oddělil se 3 stav jako- Národní shromáždění-dosáhli vůdčího postavení- zbavit poddanství, prosadit svobodné podnikání, občanské svobody, omezit absolutistickou vládu- král však vyhlásil N. shromáždění za zrušené
Revoluce
-se přenesla do ulic, dělníci a obchodníci vnikli do skladišť zbraní, 14. července - napadli Bastilu (politické vězení)- lidové vojsko tzv. národní gardy v čele s La Foyettem, boje propukly i v dalších městech, organizovali se občanské jednotky a revoluční výbory,
-N. shromáždění- 4. srpna -přijali dekret (zrušil: daňové výsady, roboty, šlechtické právo lovu, feudální závazky), duchovenstvo bylo zbaveno desátků.
-Deklarace práv člověka a občana- byla sepsána jako základ ústavy, (17 článků)=všichni rovní a svobodní před právem, všechny osvícenské zásady, zákon je výrazem obecné vůle občanů, svoboda slova a náboženství, svoboda= dělat cokoli, co jinému neškodí, zrušeno společen.dělení
-král musel dát souhlas
1789-1791
-reorganizace státu a církve, heslo:svoboda (občanská politická práva), rovnost(před právem), bratrství (upevnit jednotu revoluční vůle)
-politika- pravicová strana-aristokraté-odmítali revoluci a opustili zemi
-levicová strana- sansculoti- pracující lidé
-buržoazie- měla stát v moci- vládla Národnímu shromáždění-úkoly:
1.napsat novou ústavu
2. vládnout zemi
-protimonarchistická demonstrace na Martově poli pře prvním výročí pádu Bastily
-1791-přijata nová ústava- základní zákon státu, rozeznávala aktivní a pasivní občany (volit..)
-plnoprávní občan- podmínka- mít majetek -může být volen
-zabavení majetku církvi- z toho se zaplatily státní dluhy, zrušena arcibiskupství, kláštery
-1790-přijata Občanská ústava duchovenstva-na ni muselo duchovenstvo přísahat, církev se rozdělila, papež Pius VI. se postavil proti ústavě a emigroval
-situace- král proti své zemi (měl právo veta), rozdělená církev, nespokojená šlechta i dělnictvo
-20.června 1791- se král pokusil prchnout ze země- byl však chycen
-v srpnu- se Fridrich IV. A Leopold II. dohodli na politice vůči revoluci=Pilnické prohlášení
-20. Září- ukončilo svoji činnost Národní shromáždění přijetím ústavy
1792-1794 (období radikální revoluce)
-zvoleno nové shromáždění- zákonodárné, tvořily se politické kluby- nejvlivnější - Jakobíni:
-přesvědčení že Francie musí být republikou, vliv na veřejného mínění (inteligence, stř.vrstvy)
-jedny z prvních novin- „Přítel lidu"-, založený hrabětem H.G.Mirabeau- vůdce Národ. shrom.
-vznikla moderní síla tisku -tzv."3. stav"
1792-vyhlásilo shromážděná válku Rakouska, vojsko mělo málo zbraní, špatně organ. Armádu
-v jakobínském kubu převládala radikální frakce vedená Maximilienem Robespierrem
9.-10.