chalkos = měď
- dochází k rozpadu rodové občiny a vzniká sousedská (vesnická) občina - tvoří ji 2 a více velkorodin
- oddělení řemesla od zemědělství
- vznik řemesel: kovotepectví, měďotepectví
- vznik směny: potřeba dovozu surovin (měďi)
mezi vesnicemi, ale i vzdálenějšími oblastmi Ţ vznik vrstvy obchodníků
- prosazování náboženství Ţ vznik vrstvy kněží
- náboženství: uctívání vlastních bohů, stavba chrámů (=obydlí kněží)
- vládnoucí vrstvou jsou kněží
- chrám se stává správní i hospodářským centrem obce = chrámové hospodářství (= redistributivní - přerozdělovací)
- probíhá majetková diferenciace (vrstev, obcí) Ţ dochází k vojenským střetům Ţ vznik opevnění
- produktivní vrstvy - zemědělci, pastevci, řemeslníci, obchodníci
- neproduktivní vrstvy - kněží, vojáci (velitelé)
Eneolit
- 3000 – 2000 BC
- v Evropě
- použití mědi z dovozu
- převaha kamenných nástrojů
- vytváření stalejších (trvalejších) sídlišť
Doba bronzová
- starší doba bronzová (unětická kultura) – 1900-1500 BC
- střední doba bronzová (kultura mohylového lidu) – 1500-1200 BC
- mladší doba bronzová (kultura lidu popelnicových polí) – 1200-700 BC
- bronz = měď+cín
STARŠÍ DOBA BRONZOVÁ (unětická kultura)
- název podle naleziště u Unětic
- území od středního Německa po západní Slovensko a od Polska po Dunaj
- nejvyspělejší kultura je na východním Slovensku (Maďarovská - opevněná střediska řemeslné výroby - Košice, Barca)
STŘEDNÍ DOBA BRONZOVÁ (kultura mohylového lidu)
- pohřbívání pod navršené mohyly (miniaturní pyramida)
- rozvinuté orební zemědělství a systém zemědělství
- část severního území patří ke kultuře Předlužické
- náboženství: kultovní předměty, obětiště, rutuální pohřby
- v mužských hrobech - meče, kopí
- v ženských hrobech - těžké bronzové šperky
MLADŠÍ DOBA BRONZOVÁ (kultura lidu popelnicových polí)
- 3 kultury: Lužická
Knovízská - nepřátelský, nebezpečný národ - - hrobech se nacházejí zohavená těla nepřátel =
antropofogie = zpřerážené ruce, nohy nepřátel kultovních
důvodů
Milavečská
- společnost se stále diferencuje - vzniká náčelnická (vojevůdcovská) vrstva (=hroby – honosná bronzová zbroj, široký meč, štíty, přilby, nákolenice,…)
- někde již hradiště (hospodářská i obranná funkce) - Lovčičky na Moravě
- kůlové domy nahrazené roubenými
- náboženství: víra přechází od animismu (víra v nadpřirozené síly) k polytheismu (= zbožňování některých přírodních jevů)
- zvyšené pěstování obilí
- chov hovězího dobytka, koz, ovcí, vepřů
Doba železná
STARŠÍ DOBA ŽELEZNÁ (700-400 BC)
- halštatská (Hallstat u Salzburgu v Horních Rakousích)
- objevuje se nový materiál - železo
- používal se spíše na výrobu zem. nástrojů, zbraně ještě z bronzu
- nákolní stavby
- pokračuje majetková diferenciace (vrstva náčelnická a válečnická)
- dokladem rodiny jsou knížecí hroby (mnohdy i s celým vozem) - doklad bohatství náčelníka
- Skythové - kočovný národ, který začína s výboji a nájezdy jako většina národů v této době - používali koně v boji
- Kulturní celky na území Čech a Moravy:
- kultura slezkoplatěnická – východní Čechy a severní Morava
- kultura horákovská – jižní Morava
- halštatská mohylová kultura – jižní Čechy
- bylanská kultura – střední a severozápadní Čechy - návaznost na starší kulturu Knovízskou
MLADŠÍ DOBA ŽELEZNÁ (400-0 BC)
- laténská
- proníkání Keltů
- Čechy – Bójové, Slovensko - Kotínové, Morava - Volkové
- keltská oppida – rozloha 170-270 ha i více - opevněná centra výroby, ochodu, správy,… (např. Stradonice u Berouna, Závist u Prahy
- Keltové nevytvořili stát Ţ neubránili se Germánům a Římanům
- keltská kultura přetrvala nejdéle v západní Evropě
- velký význam mají kněží - druidové.