Opíraje se o oba své spolutriumviry se Caesar roku 59 stal konzulem. I přes protesty svého spolukonzula Bibula a odpor senátu prosadil řadu na svou dobu velmi pokrokových zákonů, zejména zákon o pozemkové reformě ve prospěch pompeiových vysloužilců a chudých spoluobčanů. Stal se také zakladatelem prvních novin na světě. Navrhl a zavedl vydávání denních zpráv o jednání v senátě. Podle římské tradice měl konzul, kterému vypršelo volební období, nárok na správu některé provincie. Caesar si vybral Galii. Svobodná, Římem ještě nepodrobená Galie v té době představovala část Francie, Belgii, část Holandska, Švýcarska a Německa na Západ od Rýna. Galská válka

Helvetiové (Švýcaři) již nemohli žít na vyprahlých půdách podél Alp. Rozhodli se usídlit v Gálii. Navzdory výhružkám Římanů se dalo do pohybu asi 400 000 lidí. Caesar se vydal k severu, aby je zastavil, a když došlo ke střetu, rozpoutala se strašná bitva. Byl to tak příšerný masakr, že Helvetiové zmizeli z dějin. Mír na území Galie však neohrožovali jen Helvetiové. Germáni překročili Rýn a usadili se na západ od řeky. Caesar jim dal doručit příkaz, aby táhli, odkud přišli. Obdržel zamítavou odpověď a svedl s nimi bitvu. Donutil je se vrátit za Rýn. Tehdy si Caesar uvědomil, že mír v této oblasti udrží pouze stálým obsazením Galie. S touhle myšlenkou se rozhodl podmanit si kmeny na hranicích. Nejdříve se vydal do Belgie a cestou ničil vše, co mu přišlo do cesty. Pomýšlel i na výpravu do Británie, ale v takovém případě by musel ovládnout kmeny na pobřeží. Caesar rozdělil své vojsko a vrhl se do dobývání severu i západu Galie. Během bojů na severu Evropy Germáni znovu překročili Rýn. Caesar se opět vrátil na jih a nelítostně je zmasakroval. Zbytky Germánů pronásledoval z druhého břehu řeky. Potom se rozhodl zastrašit tyto kmeny ukázkou dovednosti římského stavitelství. Rýn byl největší řekou, jakou kdy Římané viděli. Jen zřídka byl užší než 500m. Zdálo se nemožné postavit v jeho bouřlivých vodách most. Caesar vybudoval most za deset dní a prošel po něm se svou armádou. Germáni zděšeně prchli. Tento obdivuhodný úkol měl pouze propagační účel. Za osmnáct dní se Caesar vrátil s armádou za Rýn a most za sebou zbořili. Po tomto tažení do Germánie podnikl invazi do Británie. V průběhu dvou let s celou armádou třikrát překročil La Manche, avšak nikdy proto, aby zastrašil barbarské kmeny, ale aby zapůsobil na římský senát. Jak z Germánie, tak i z Británie stáhl veškeré své oddíly. Kmeny v střední části Galie nejdříve Římany přijaly přátelsky.