přesnější egyptský kalendář o 365 dnech s jedním dnem navíc, který se přidával každý čtvrtý rok v únoru. Byl to tzv. juliánský kalendář. Aby bylo možné nový kalendář použít, musel být rok 46 př. Kr. prodloužen na 455 dnů. Římský rok začínal v březnu a Caesar vydal výnos, aby byl pátý měsíc Quintilis nazýván na jeho počest Julius (červenec). Jeho následovník Augustus pojmenoval podle sebe šestý měsíc. Smrt Caesara

Caesar jako by tušil jak málo času mu zbývá, hnal se nejen za slávou, ale i za novými činy. Stále mu však nestačilo čeho již dosáhl a snažil se o nové a nové úspěchy. Osudným se mu stal pobyt v Egyptě. Zdá se, že ho zde očarovala nejen Kleopatra, ale i lesk královského trůnu. V Římě se začalo mluvit o tom, že Caesar chce hlavní město římské říše přenést do Alexandrie. Všechny tyto útoky na Caesara vyvrcholily 15. března roku 44 př. Kr. vraždou. Byl zabit před senátem několika senátory. Mezi nimi byl i jeho „přítel“ Brutus. (I ty Brute?) Marcus Antonius (přítel Caesara) se mu snažil pomoci, ale byl sám zraněn a Caesara nezachránil. Atentát byl spáchán pod záminkou záchrany republiky, ale právě Caesarovou smrtí republika definitivně padla. Po třech dnech se konal jeho pohřeb, kde shromážděné davy vyslechly Antoniovu smuteční řeč a jeho závěť. Všichni se podivili, že značnou část svého majetku přenechal svým vrahům, ale také, že pamatoval na římský lid a daroval mu své zahrady na pravém břehu Tibery. Caesar nebyl rozhodně osobností jednoduchou. Záleží samozřejmě také na tom, z jakého pohledu se na něj díváme. Byl milován i nenáviděn. Použitá literatura: Slavní vojevůdci – P. Bělina
- J. Locknerová
- P. Major
Řím – Zlatá kniha – 1995
Dějiny římského vojska – Peter Conolly – 1992
Zprávy o nemocech mocných – Ivan Lesný – 1989
Velké civilizace - 1992
- Vincenzo di Giovani
- Glauco Pretto.