Hlavní nástup byl orientován do třídy vedoucí od „Brány parku“ k centru výstaviště, s maximálním odstupem hlavní fronty od komunikace a tím i od velké hmoty sovětského pavilónu. Na tomto slavnostním plató byly umístěny výškové dominanty. Sledovali jsme záměr, aby objekty zůstaly zasazeny v přírodním prostředí, a to jednak respektováním vzácných chráněných stromů, jednak vytvořením vlastního vnitřního nádvoří parkového charakteru s ponecháním původního porostu. Tato myšlenka „prorůstání přírodního prostředí pavilónem“ byla dále zesilována oboustranným prosklením spojovacích křídel, aby u návštěvníka procházejícího exposicemi byl udržován stálý pocit přítomnosti přírody.

Samostatný objekt restaurace je do celkového řešení komponován tak, aby svým tvarem i měřítkem, svou odlišností tvořil se souborem terasy "Karlovarského zřídla" a sadovou úpravou intimnější doplněk k rozlehlým výstavním halám.

Architektonickým dozněním objektů na vlastním staveništi je řada malých prodejních stánků v zeleném pásu přilehlé aleje. Tvoří přechod mezi zelení parku a výstavními objekty.

Projektanti se zaměřili na uplatnění takových hledisek vnější a vnitřní architektury, která by odpovídala nejen povaze akce - výstavní pavilón, světová výstava - ale i přirozenému vývoji naší novodobé architektury.

Bylo také jasné, že vedle hledisek formálních musí být uplatněn ve výrazu stavby i její smysl, obsahová náplň a vliv pokrokové průmyslové techniky.

Uvědomovali si závažnost velké a vyspělé konkurence architektů padesáti zemí, realizujících více než jedno sto pavilónů, soutěžících o pozornost a uznání. Během konceptní práce docházeli stále pevněji k přesvědčení, že vývoj novodobé architektury je čím dále tím více ovlivňován a je v souladu s prvky plynoucími z vyspělé průmyslové techniky, dokonalostí fabrikátů, typizací prvků a požadavky předvýroby a montážnosti. Dále že snahy o vymyšlení individuální nápadné formy - pokud jsou draze placenou individuální stavební a řemeslnou výrobou - jdou mimo hlavní proud vývoje a jsou možné jen v poloze výlučnosti. Znamenají solitéry, ze kterých.je možno většinou čerpat jen dílčí formální poučeni.

Uvědomovali si, že individuálnost pavilónu má být především v tom, že slouží individuálnímu obsahu - téma, že vyrůstá z určitého prostředí kulturního i výrobního. Proto také trvali na ujasnění výstavní náplně před započetím vlastního projektu. Z uvedených důvodů navrhli jsme výstavní pavilón v jednoduchých formách přiznávajících obsah, konstrukci a montážní charakter. Architektonický účin je založen na seskupení hmot se střídáním velkých ploch plných a velkých ploch cele prosklených.