Víta, prováděné zprvu Matyášem z Arrasu a později Petrem Parléřem, tak i výjimečná architektura hradu Karlštejna, stavby vybavené vrcholnými díly malířskými, sochařskými a uměleckého řemesla. Období vlády jeho nástupce Václava IV. Vneslo do hradních staveb intimitu, vyváženost a zklidnění siluety, jak ukazují královské hrady Točník, Nový Hrádek u Kunratic a hrad Krakovec, stavby, jež svědčí převážně o domácím českém výtvarném úsilí konce 14. a počátku 15. století. Pozdně gotické přestavby Křivoklátu, Vlašského dvora a Hrádku v Kutné Hoře a zvláště pak Pražského hradu, řízené většinou Benediktem Riedem, patří k vrcholům českého pozdně gotického stavitelství. Hrad KARLŠTEJN
Hrad se nachází na vápencovém skalnatém výběžku v obci Karlštejn nedaleko Berounky, okres Beroun.
Hrad Karlštejn, založený 10.6.1348 Karlem IV., byl postaven ve stylu vrcholné gotiky nejen jako císařská rezidence, ale zejména jako pevnost, určená k uchování Karlovy sbírky svatých relikvií a císařských korunovačních klenotů. Stavba a výzdoba hradu byla dokončena vysvěcením kaple sv. Kříže 9.2.1367, kde byl uložen říšský korunovační poklad. Za husitských válek se Karlštejn stal místem trvalého uložení korunovačních klenotů českých králů, kde byly uložen téměř 200 let. Kromě vlastního účelu je Karlštejn výjimečný i svou architektonickou podobou a interiérovou výzdobou. Velmi působivé je zachované stupňovité uspořádání jednotlivých částí hradu. Nejníže položená Studniční věž a Purkrabství sloužili běžnému provozu, mohutný Císařský palác zakončený válcovou věží byl určen k obytným a reprezentačním účelům. V nižší Mariánské věži je kostel Panny Marie s nástěnnými malbami z poloviny 14. století a kaple sv. Kateřiny. Nejvýše položená a samostatně opevněná Velká věž s kaplí sv. Kříže je nejdůležitější částí celého hradu. Kapli sv. Kříže zdobí unikátní soubor 129 gotických deskových obrazů Mistra Theodorika. Stavebně byl Karlštejn upravován pozdně goticky po roce 1480 a v poslední čtvrtině 16 století byl přestavěn renesančně. Při poslední stavební úpravě a rekonstrukci z konce 19 století získal hrad dnešní romantickou podobu. Zpřístupněny jsou prostory Císařského paláce a Mariánské věže. K zajímavým interiérům patří Rytířský sál s kaplí sv. Mikuláše, Královská ložnice, Audienční síň, Sál předků s portrétní galerií českých panovníků, Hodovní síň a Hradní pokladnice v Mariánské věži. Přístupná je i Studniční věž s 80 metrů hlubokou studnou. Hrad Žebrák dostal své jméno podle obce, která vznikla při staré obchodní cestě z Prahy přes Plzeň do Bavor. Lesnatý okolní kraj získali ve 12. století Buzici, z jejichž jedné větve, Zajíců z Valdeka, pocházel i zakladatel hradu Oldřich.