Jedná se vlastně o označení souboru více než 100 dekretů, které připravovala československá vláda a státní rada či parlament a svým podpisem stvrzoval E.Beneš a příslušný ministr, v případě ústavních dekretů všichni členové vlády. Byly vydávány od 21.7.1940 do 27.10 1945. Benešovy dekrety řešily v době, kdy ještě nefungoval zákonodárný orgán, především otázku Němců a Maďarů, žijících na našem území, otázku převzetí moci, obnovení demokratických institucí apod. Většina z nich měla celostátní působnost. Základní je dekret o národní správě majetku Němců a Maďarů, zrádců a kolaborantů a o neplatnosti některých majetkoprávních jednání z doby okupace (květen 45 ), o národních výborech. a Dekret o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech (tzv. retribuční dekret z června 45). Následující dekrety upravovaly způsob osídlení konfiskované půdy v pohraničí, občanství osob německé a maďarské národnosti a také znárodnění bankovnictví, těžkého a filmového průmyslu. Většina uvedených dekretů je dosud součástí českého právního řádu. Fakticky byly zrušeny pouze znárodňovací dekrety (monopol státu na filmový průmysl). O možnosti zrušení dalších dekretů, které by mělo dalekosáhlé důsledky (především v případě odškodnění za odsun Němců) se vedou spíše akademické diskuze.