I přes obavy jiného radního se myšlenka návaznosti dvou zcela nových dopravních prostředků, lanové dráhy a elektrické tramvaje, natolik zaujala, že se definitivně zrodil směr první pražské elektrické dráhy.

Pracuje se na projektu
Celá stavba musela projít veškerým potřebným úředním schvalovacím procesem. Nejdříve musel Křižík požádat o povolení předběžných technických prací. Získal ho na šest měsíců 12. června 1890 od ministerstva obchodu, což byl v té době nejvyšší drážní orgán. Už v červnu měl vyhotovenou projektovou dokumentaci od Technické kanceláře Reiter a Štěpán. Následně ustanovil smíchovský hejtman Pietrzikovski na 5. listopadu 1890 tzv. politickou pochůzku a staniční komisi.
Předložený projekt se lišil v některých detailech od postavené tratě.
Základní směr byl zachován, ale část u restaurace byla původně navržena jako jednokolejná, s krátkou vidlicovou konečnou bez přístřešku. Asi sto metrů od počátku dráhy měl být po pravé straně postaven objekt technického zázemí, vozovna, ke které přiléhal přístavek s malou elektrárnou. Křižík předpokládal, že po trati bude jezdit pouze jeden vůz a tudíž bude potřeba napětí 250 voltů. Toto napětí měl dodávat dynamoelektrický stroj poháněný lokomobilou. V dokumentech byla navržena vrchní stavba z dvoudílných žlábkových kolejnic, tyto kolejnice byly podobné těm, které byly využívány koněspřežnou tramvají. Pás kolem kolejnic měl být v šířce 40 centimetrů na každou stranu vydlážděn a prostor mezi kolejnicemi měl být zasypán pískem nebo štěrkem. Rozpočet stavby byl 61 671 zlatých.
Už při politické schůzce ale projektanti oznámili první změnu projektu, použití jiného typu kolejnic. Jediný kdo se vyslovil proti projektu, byl Viktor Haas, generální ředitel Pražské tramwaye, soukromého dopravního podniku. Odvolával se na koncesi i smlouvu s Prahou, měla mu zajišťovat výlučné právo stavět v Praze pouliční dráhy. Komise však jeho námitky neuznala. Smlouva s pražskou obcí
Úspěšné místní šetření mělo za následek přípravu důležitého právního dokumentu, smlouvy mezi Křižíkem a pražskou obcí. Podpis smlouvy se uskutečnil 12. května 1891. Dle smlouvy byla stanovena maximální výše jízdného – 8 krejcarů i možné společné lístky s lanovkou. Bez souhlasu obce nesměl Křižík dráhu nikomu pronajmout. Křižík si vymínil, že bude mít deset let přednost před jiným podnikatelem, pokud by západně od jeho dráhy měla vést jiná trať, jenž by byla s jeho dráhou spojena. Právě toto bylo předmětem sporu.


Konečně se staví
Dne 11. května 1891 obdržel František Křižík jménem císaře oficiálně koncesi ke stavbě a provozování dráhy a 20. května udělilo c.k. místodržitelství Křižíkovi definitivní stavební povolení. Dne 4. července oznámil Křižík, že je hotova i stavba silnice. Elektrická tramvaj v Praze vyjíždí
6.