července 1891 provedl František Křižík první zkušební jízdu. Důležitá komise se sešla 16. července 1891. Neshledala žádné závady a prohlásila dráhu za schopnou k dopravě. Nejvyšší povolená rychlost byla 10 km / h.
V sobotu 18. července 1891 v 9:00 ráno se konalo slavnostní zahájení provozu. Podle výpravního listu se jízdy z Letné ke Stromovce, trvající 4 a půl minuty zúčastnilo 28 cestujících. Prvním řidičem byl Alois Fiala a průvodčím Josef Jedlička.


Jak vypadala první trať
První provozní úsek začínal v dřevěné staniční budově, lidově zvané Zámeček, a asi 20 metrů severně od horní stanice letenské lanové dráhy. Dvoukolejný úsek měřil 72,1 metru a dál trať vedla středem Ovenecké ulice až ke Královské oboře. Na konci byla opět v délce 51,4 metru zřízena druhá kolej. Maximální sklon činil 17,5 promile.


Prodloužení dráhy k Místodržitelskému letohrádku
Křižík udržoval dráhu v provozu po celou dobu Zemské jubilejní výstavy. Po skončení výstavy, kdy dráha zcela jistě splnila svůj propagační účel, 2. listopadu byl její provoz zastaven. V následujícím roce požádal Křižík o nové povolení provozu. Za účelem zatraktivnění dráhy, jej napadlo, že by bylo vhodné ji prodloužit do blízkosti tehdejší bubenečské zástavby.
Už v březnu 1892 měl Křižík k dispozici projektovou dokumentaci nového úseku. Politická pochůzka se uskutečnila 8. října 1892 a neshledala žádné zásadní námitky. Náklady činily 25 817, 15 zlatých.
2. února následujícího roku, obdržel Křižík novou koncesi ke stavbě a provozování dráhy.
K 1. září 1893 byl zahájen provoz na novém úseku. V případě nepříznivého počasí na trati jezdil po trati jen jediný vůz. Za hezkého počasí nebo v případě velkého zájmu na trati jezdily vozy dva. Napájení dráhy a Křižíkovi pokusy
U konce letenské staniční dvoukolejky stála po pravé straně přízemní strojovna. Vedení bylo zavěšeno na příčných přívěsech napnutých mezi dřevěnými sloupy, v části ulice také mezi domy. Trolejové vedení v úseku postaveném v roce 1893 bylo postaveno na výložnících a sloupy byly jen po pravé straně trati. František Křižík letenskou dráhu využil také ke zkušebním účelům. Počátkem roku 1896 instaloval nový typ vrchní stavby pro zkušební přívod proudu v úrovni komunikace. Rozvod proudu byl uskutečněn pomocí kontaktních relé umístěných ve skříních podél trati. Napájecí kolejnice byla pod proudem jen tehdy, jestliže přes ni přejížděl vůz.