Hradba hradu budována jest velmi pečlivě o šířce 4,2 m; v severovýchodním rohu jejím jest mohutná věž o stěnách zcela ohlazených. Do hradby vedou tři brány, z nichž jedna dvojitá. Podle zachovaných dotud znaků hrad tento byl po třikráte zbořen a vždy opět přestavěn. Nálezy keramické, bronzové, avšak i zlaté a stříbrné svědčí o vysokém stupni blahobytu jeho obyvatelstva. Tato [Troja] šesté vrstvy klade se do květu mykénské vzdělanosti, 1500-1000 př. Kr. Určité stopy ukazuji, že byla zničena požárem, a okolnosti, za nichž Schliemann objevil slavný poklad, dosvědčují, že byla vzata zbraní. Ale městiště nezůstalo pustým, nýbrž vzniklo na něm sedmé sídliště, již určitě řecké, než s příměsky cizími, snad kimmerskými. Zachovala se zpráva, že hradby Sigeia a Achilleia na blízku byly pořízeny ze staviva trojského. Sídliště toto, obdrževši obyvatelstvo aiolské, přešlo v sídliště osmé, známé klassickým Řekům, s chrámem Athéniným. Sídliště toto bylo sice Lysimachem povzneseno, přes to nenabylo nikdy významu, až za Sully vzniklo sídliště deváté neboli římské Ilion. Historicky nejpamátnější jest [Troja] doby mykénské neboli šesté sídliště.

Zbytky její nasvědčují, že pověsti o [Troja]-ji a o trojské válce nejsou bezpodstatné, neboť z nich shledává se existence mocného a bohatého královského sídla, a zajisté i městské osady na jeho úpatí, jež ovládaly s povzneseného svého městiště kraj po obou stranách Hellésponta rozložený. [Troja] tato pěstovala styky s vnitrozemím maloasijským a lid její měl vynikající účastenství ve vzdělanosti doby mykénské. Rozkvět této [Troja]-je spadá do prostřed II. tisíciletí př. Kr. a značí podle způsobu svého střed mezi dobou význačnou Knossem a dobou repraesentovanou Mykénami. Různé okolnosti nasvědčují, že [Troja] šestého sídliště byla obývána Frygy z Evropy přišlými, souvislost pověsti o Argonautech a o plavbách hrdinův od [Troja]-je se vracejících označuje, že rozkvět [Troja]-je byl v úzkém spojení s námořskými vpády, známými z egyptských zpráv z doby XVIII., XIX. a XX. dyn. Za těchto vpádů [Troja] byla nepochybně vyvrácena. Pokusy podnikané, aby ve zprávách o vpádech námořských zjištěno bylo jméno [Troja] neb Ilion, se vsak neosvědčily. Řečtí osadníci z Thessalie zabravše pomoří trojské, mohutnými troskami a místními pověstmi upozorněni byli na minulost [Troja]-je a na boje, jimiž byla zničena, načež vzpomínky a pověsti místní jsouce kontaminovány s pověstmi ryze thessalskými, zvláště o Achilleovi, daly vznik pověsti o válce trojské, epickou poesií zvěčněné. Rok 1184 př. Kr., do něhož kladena byla zkáza [Troja]-je, byl východištěm četných chronologických kombinací starověkých. Pšk.