Nebral ohledy na kasty, nebyl přehnaně asketický, nabízel však spásu všem, kdo si zvolí cestu správného jednání.
Džinismus
Na SV Indie působil asketa Vardhamána (540-486př.n.l.) přezdívaný svými stoupenci Mahávíra („Velký hrdina“) a Džina („Vítěz“). Podle jeho učení je cílem života očistit duši tak, aby se mohla na jeho konci vysvobodit z nekonečného cyklu znovuzrození. Pojem ahinsa neboli neubližování vyplívá z víry v posvátnost veškerého života. Toto náboženství klade značný důraz na střídmost života a odříkání. Hinduismus
Nová podoba starého védského náboženství, které bylo zatlačováno buddhismem a džinismem. Nemá žádného zakladatele. Připouští víru v jednoho boha, ale i uctívání neomezeného počtu bohů a bohyň. Zesílený důraz na společenské uspořádání vyznavačů. V 6.stol.př.n.l.(v době, kdy žil Buddha) existovalo v ganžské nížině nejméně 16 drobných státních útvarů s nestálými hranicemi, ovládaných rychle se střídajícími dynastiemi. Koncem 4.st.př.n.l. bylo nejmocnějším indickým státem magadhské království, kterému vládl král z rodu Nandů. Mělo centralizovanou správu, stálou armádu placenou z daní a síť silnic. Magadhsko začalo nabývat na významu za vlády krále Bimbasáry a poté i jeho syna Adžátašatru (asi 493-461přKr.)
Roku 327 př.Kr. vpadlo do Indie vojsko Alexandra Velikého a dobylo několik provincií. Po smrti Alexandra r.323 př.Kr. se však Řekové stáhli. Vpád Alexandra Velikého je prvním nezpochybnitelným datem v indických dějinách.
Někdy mezi r.324 a 317 př.Kr. porazil Čandragupta Maurja posledního krále z dynastie Nandů a zmocnil se vlády nad Magadhskem. Čandraguptova říše sahala od Kandaháru na západě po ústí Gangy na východě. Svého vrcholu však dosáhla dynastie Maurjů za vlády Ašóky, který asi v roce 269 př.n.l. vystřídal na trůně svého otce Bindusáru.(Ašóka byl vnukem Čandragupty.) Ašóka je považován za největšího vladaře indického starověku. Soustředil pod svou vládou téměř celou Indii, Nepál a část Afghánistánu. Rozlehlá říše byla propojena obchodními cestami, zboží se vozilo i po řece Ganze. Za vlády Ašóky se rychle rozšířil buddhismus. Hovorovým jazykem byl prákrt, písmo bráhmí. Ašóka po celé říši budoval stúpy neboli svatyně s ostatky Buddhy a jeho prvních žáků. Po Ašókově smrti kolem roku 232 (227)př.Kr. se Maurijská říše začala rozpadat. Správci různých končin se osamostatňovali, až nakonec zavraždili posledního člena dynastie Maurjů Brhadrathu r.184 př.n.l. Tím došlo k definitivnímu zániku Maurijské říše. Zdroje: Indie a Indové od dávnověku k dnešku - M.Krása, D.Marková, D.Zbavitel
Atlas starověkého světa - Margaret Oliphantová
Staré civilizace
Encyklopedický slovník.