Už z doby staršího paleolitu pocházejí lidské kosti a kamenné nástroje, které byly objeveny v S i J Indii.Podle naleziště na severu to byla kultura sóánská, na jihu okolo tamilské metropole Madrásu. Vyskytovali se zde lidé europoidního typu, kteří se nejdříve živili lovem zvěře a ryb a později postupně přecházeli k obdělávání půdy.
První známou civilizací byla civilizace údolí Indu (zhruba 2500př.n.l.-1750př.n.l.)
Je nazývána podle této řeky nebo podle jednoho ze svých dvou hlavních městských středisek na přítoku Indu (Ráví) města Harrapyharrapská kultura. Druhým městským centrem bylo Mohendžodaro - „Pahorek mrtvých“(30 000obyvatel). Tato rozsáhlá městská civilizace se pravděpodobně vyvinula z dřívějších neolitických kultur Afghánistánu a Balúčistánu. Kolem roku 4000př.Kr. zde nastal nejrychlejší rozvoj zemědělství a v oblasti kolem údolí řeky Indus vznikala síť měst a vesnic. Během příštích tisíciletí zde vznikla ohražená města a síť obchodních cest. Asi roku 2500př.Kr. vyvrcholila tato fáze, nazývaná raná fáze civilizace řeky Indus, vytvořením vyspělé civilizace v údolí Indu.
Historie lidu z údolí řeky Indus je dosud nejasná. Zůstaly po něm hieroglyfické nápisy, které však nebyly dosud rozluštěny. (Také proto, že pravděpodobně psali na málo trvanlivé materiály, př.dřevo). Proto také badatelé nedokáží určit, k jakému etniku patřili tvůrci kultury z poříčí Indu. Dílčí výsledky naznačují, že šlo o lid drávidského původu, protože védský jazyk i sanskrt vykazují mnoho slov drávidského původu už před proniknutím Árjů na jih. Nejpozoruhodnějším rysem městských sídlišť je zjevná plánovitost, se kterou byla stavěna, a vysoká civilizační úroveň života jejich obyvatel. Např.Mohendžodaro má rovnoběžné, v pravém úhlu se protínající hlavní třídy. Domy jsou vybudovány z dokonale vypálených cihel a mají většinou vnitřní dvorky s ohništi a se studnami. Domy jsou vybaveny koupelnami a záchodky s odtokem do hlavních krycích kanálů pod širokými ulicemi. Tak dokonalý systém k udržování čistoty města nenajdeme v žádné ze soudobých starověkých kultur Předního východu. Vysokou technickou zdatnost obyvatel dokládají nalezené nástroje a nářadí, také keramika a dětské hračky. Charakteristickým rysem je však jejich neměnnost v průběhu dlouhého časového období, které tato kultura zaujímá. Všechno působí dojmem ustrnutí na jednom dosaženém vysokém standartu a lpění na tradičním způsobu práce a života.