Jsou odpovědní velitelé základny admirál Kimmel a generálporučík Short, nebo ve světle později se objevivších náznaků dokonce sama vláda v čele s prezidentem Rooseveltem, která měla v tomto případě hrát vysokou politickou hru? Úplná pravda již asi nebude nikdy známa, i když bylo ustanoveno několik vyšetřovacích komisí. Mnoho vojenských odborníků, politiků a historiků tvrdí, že je někde uprostřed. Zato je úplně známo, že Japonci vyhlásili USA válku až po provedení útoku. I když to nebyl jejich původní záměr, shodou jistých skutečností se tak stalo. A jak mohlo doufat Japonské císařství v porážku vojenského a ekonomického giganta, jakým v té době USA již v té době byl? Bezmezná víra v neporazitelnost císařských tygrů, rychlé získání obrovských území v Asii a tím i prakticky nevyčerpatelné zdroje lidských sil i surovin, spojenectví s Německem a jeho satelity, rychlé zničení amerických sil v oblastech japonského zájmu. Tyto domněnky dovedly Japonce k myšlence na bleskovou válku a následné rychlé uzavření separátního míru s USA při zachování všech dobytých území a výhod. Naštěstí se tento plán ale nepovedl. Z dnešního hlediska můžeme pouze litovat toho, že komunistický režim celé pacifické bojiště odsunul na druhou kolej, nebo se dokonce o něm vůbec nezmiňoval. Přitom bitvy, které se na této obrovské ploše udály, byly nesmírně důležité pro další účinkování Američanů ve II. svět. válce a tím i její následný vývoj. Neméně zajímavá je tato oblast i pro další historické zkoumání kvůli unikátnosti námořních bitev, vyloďovacích operací, střetnutí s protivníkem, kterého do té doby nikdo neznal, mnoho různých specifik, omylů, přehmatů a náhod i hrdinství a vítězství, které vedly k vývoji války v této rozsáhlé oblasti. .