Sváteční dny se hebrejsky nazývají jamim tovim a stanoví je Tóra. Židé rozlišují dva typy : Vysoké svátky a Putovní svátky.

VYSOKÉ SVÁTKY – Jamim nova´im začínají Novým rokem – Roš Hašana a končí Dnem smíření – Jom Kipur, tj. od prvního do desátého dne měsíce tišri (září).

PUTOVNÍ SVÁTKY – Pesach, Šavuot a Sukot včetně Šmini aceret a Simchat tóra, jejichž hebrejský název je Šaloš regalim tj. tři časy nebo také nohy a odtud pochází představa putovních-pěších svátků. Jsou to určená období, kdy se měli izraelští muži objevit před Hospodinem na určitém místě. V pobiblické době k uvedeným svátkům navíc přibyly ještě Chanuka a Purim, Lag ba omer a Tu bi švat. Chanuka a Purim jsou nejveselejšími svátky roku, slaví se na upomínku vítězství Židů nad syrským králem Antiochem IV. a velmožem perského krále Achašveroše Hamanem. Lag ba omer připomíná povstání Bar Kochby proti římským utlačovatelům ve 2. stol. Tehdy také ustal mor řádící mezi žáky rabína Akiby, a proto se tento den slaví jako Svátek učenců. Tu bi švat – Nový rok stromů se slaví ve znamení začínajícího jara. Tiša be av je nejsmutnějším dnem židovského kalendáře, upomínkou na zničení prvního a druhého Chrámu. První zničili Babyloňané za vlády Nabukadnesara roku 586 př. n. l. , druhý Římané za Titovy vlády roku 70 n. l. Každý měsíc začíná novoluním. Začátek nového měsíce Roš chodeš ( doslova hlava měsíce ) byl v biblických dobách významným svátkem. Za první měsíc kalendáře je považován nisan , v němž byli židé vyvedeni z Egypta. Běžný rok sestává z 12 měsíců, jmenují se :ijar, sivan , tamuz, av, elul, tišri, chešvan, kislev, tevet, ševat a adar. Každý měsíc má střídavě 30 a 29 dní. To představuje 354 dnů v roce. Aby se židovský kalendář, který je založen na lunárním cyklu, přizpůsobil solárnímu (tj. 365,25 dnů) přidává se dodatečný 29 denní měsíc adar šeni, a to sedmkrát během 19 solárních roků.
V hebrejském kalendáři trvá den od soumraku do soumraku. Týden má 7 dnů a končí Šabatem ( sobota ).
Pro Šabat platí přísný zákaz práce včetně cestování. „ Pamatuj na den odpočinku, abys jej světil.“ Zní čtvrté přikázání Desatera. Odpočinek však neznamená nečinnost. Konají se tři slavnostní šabatové hostiny – seudot. Slavnostní oblečení, očistná koupel v mikve tj. lázeň s nejméně 800 l čisté vody, dále rozsvěcování šabatových světel, posvěcování vína tzv. kiduš a samozřejmě studium Tóry. Muži odcházejí do synagogy. Po jejich návratu, nejpozději 1/2 hodiny před východem hvězd, se zapalují svíce.