Zaujímavosti o referátoch
Ďaľšie referáty z kategórie
Človek tvorcom hospodárských dejín
Dátum pridania: | 27.12.2001 | Oznámkuj: | 12345 |
Autor referátu: | kris_d | ||
Jazyk: | Počet slov: | 3 621 | |
Referát vhodný pre: | Stredná odborná škola | Počet A4: | 13.4 |
Priemerná známka: | 2.98 | Rýchle čítanie: | 22m 20s |
Pomalé čítanie: | 33m 30s |
Obchodní cesty sledovaly tehdy především toky velkých řek, při nichž nejčastěji byly zřizovány pravěké osady a kde pak i obchod měl naději na úspěch. Rovněž proudu těchto toků bylo zhusta využíváno pro pohodlnou a poměrně rychlou přepravu obchodních nákladů.
S rozvojem obchodu hledala se všeobecná měřítka cen. Postupně vítězila snaha udávat jednotnou cenu každého zboží nad dosavadním zvíce spontánním a individuálním pragmatismem. Brzy se ustálilo oceňování v kusech dobytka. Tato domácí zvířata měla zřejmě stejně velký význam jak pro obchodníky, kteří přicházeli z hospodářsky vyvinutějšího jihu, tak pro primitivně žijící kmeny dále na severu.
Pěkný příklad ocenění v kusech dobytka můžeme najít například u řeckého básníka Homéra, jenž udává cenu zbroje Menelaovy za války Trójské (cca 1200 př. Kr.) na 9 býků a hodnotu zbroje Plankovy na neuvěřitelných 100 býků.
Směnný obchod vzal za své vynálezem peněz. Předtím ale starověká ekonomika musela ještě projít obdobím, které dnes označujeme jako předmonetární. Zde se již začala formovat platidla v pravém slova smyslu, avšak trvalo několik dalších staletí, než byla poprve vyrobena a použita skutečná mince. V tomto období bere na sebe úlohu všeobecného ekvivalentu kov. Někde je to měď (Řím), jinde se už objevují v této roli kovy drahé: zlato a stříbro (Egypt, Řecko). Za rozličné předměty dávala se různá váha kovu, jenž měl buď podobu kruhu či hrudky, jako u Egypťanů a Skandinávců, prutu jako v Rusku, nebo (železných) seker jako na Velké Moravě.
Kov měl proti ostatním ekvivalentům nesporné výhody. Snadno se dělil, vážil a přepravoval, drahé kovy kterým dal obchod záhy přednost navíc nepodléhaly atmosferickým vlivům (korozi), byly stálé a přitom i dostatečně vzácné proto, aby nebylo pro vyjádření určité hodnoty třeba velkého jejich množství. Výrazný vliv na aktuální cenu toho kterého kovu měla současná míra jeho dostupnosti. Tak Egypťané si zpočátku daleko více cenili stříbra než zlata, protože právě stříbra byl v Egyptě nedostatek. Po otevření přebohatých stříbrných dolů hispánských ve druhém tisíciletí před Kristem stříbro v ceně upadlo a v budoucnu se už nikdy nad zlato svou hodnotou nedostalo.
Aby si obchodníci usnadnili práci s vážením kovu, začali zlaté, stříbrné či měděné slitky označovat hodnotou hmotnosti a později i různými obrazci a symboly. V okamžiku, kdy kovový slitek označil svým výsostným znakem stát, respektive panovník a zaručil se tak nejen za správnou váhu, ale i za ryzost kovu, můžeme již mluvit o prvních mincích.
Podle udání řeckého dějepisce Herodota (+ asi 420 př.