Mezi sedmi říšskými kurfiřty - voliteli římskoněmeckého císaře jmenuje navíc významná právní příručka středověku - Saské zrcadlo (Sachsensiegel) vedle falckraběte rýnského, vévody saského, markraběte braniborského a krále českého i arcibiskupa mohučského, trevírského a kolínského. To ukazuje jak na vážnost arcibiskupského úřadu, tak i na hojnost světských statků, neboť voliteli císaře se mohla stát pouze říšská knížata disponující v říši značnými statky, které jim dodávají patřičné autority.

Tak jako k titulu knížecímu příslušelo odedávna svrchované právo mincovní - regál, jakožto vladařům příslušelo takové právo regální i arcibiskupům. Někdy razili svoje mince i pouzí biskupové; např. olomoučtí biskupové razili v mincovně na hradě Podivíně svoji minci patrně již ve dvanáctém století. Když si toto biskupství po delší přestávce vzpomnělo na své dávné mincovní privilegium nechalo si je v roce 1608 od císaře Rudolfa II. (1576 - 1612) potvrdit. Mince četných evropských arcibiskupství - Salzburg, Kolín, biskupství - Bamberg-Würzburg, Halberstadt, Chur, Mainz, Olomouc, Vratislav, nebo kapitul a opatství zejména pak tolarové nominály patří k nejkrásnějším ražbám své doby.



Až doposud jsme peníze posuzovali a snažili se je hodnotit po jejich funkční, tj. platební, ekonomické a materiální stránce. Pokusme se nyní upustit od materialismu a sledovat i jiný kulturní přínos peněz. Máme namysli hodnocení měřítky výtvarnými. Několikrát jsme se již zmínili, že mince se stala mincí až v okamžiku, kdy nesla patřičný obraz. Zpravidla malá plocha mincí dává tak vzniknout prvním miniaturám. Překrásné přírodní motivy na jedněch z prvních mincí řeckých a pozdější portréty římských imperatorů a jejich manželek propracované do nejmenších detailů jsou vzácným příkladem dokonalosti antického umění. Právě z mincí často poznáváme podobu toho kterého panovníka nejen z galerie římských císařů ale i mnohé z příslušníků evropských panovnických dynastií z dob, kdy ještě málokoho z nich zvěčnil malířův štětec na plátně. Stejnou měrou přispívají mince našemu poznání rozličných událostí či nejrůznějších předmětů užívaných odedávna třeba i v mincovnictví samém.



Přenádhernou ukázkou českého románského umění jsou naše denáry. Zde dokázal geniální rytec na ploše o průměru jen o málo menším deseti milimetrů ztvárnit dokonale četné historické události, známe odtud podoby některých českých knížat, jež se z jiného pramene nezachovaly. Kresba obrazu těchto mincí je tak jemná a přesná že můžeme postřehnout dokonce i přesnou podobu oděvu.

Příkladem přísnosti středověké heraldiky je slavný pražský groš. Zde můžeme na líci na heraldicky prvním místě, tj. uprostřed, spatřit vzorně vyrytou královskou korunu - symbol důstojnosti českého panovníka.