Člověk tvůrcem hospodářských dějin

Co jsou to vlastně peníze? Na první pohled triviální otázka. S penězi se přec denně setkáváme. Platíme s nimi nákupy v obchodech, pořizujeme si za ně různé zbytečnosti, ale i věci praktické a užitečné. Všichni tedy známe peníze. Byly ale vždy takové, s jakými dnes přicházíme denně do styku?

Platidla samozřejmě zaznamenala jako všechno kolem nás, jako to co je i není výtvorem člověka na této Zemi, určitý vývoj. Prošla mnoha vývojovými etapami, na nichž vždy po nějaký čas, tu déle, tu krátce, setrvala. Od "pravěku" peněz do doby relativně nedávné byly peníze (tehdy výhradně mince) chápány naprosto odlišně ve srovnání se současným pohledem. Abychom tento rozdíl snáze pochopili, nebude od věci vypravit se do pravěku, na počátek dějin a sledovat jejich běh a zejména pak běh dějin hospodářských.

V okamžiku, kdy se na Zemi objevil první člověk, začal se starat o svoji obživu. Záhy si pomáhal při lovu zhotovením nejrůznějších zbraní, při sběru plodin používal nejrůznějších vaků a nádob, aby se chránil před nečasem vymyslel si oděv, našel si vhodnou jeskyni a zde pak i se svými blízkými přebýval.

Zpočátku stačil člověk svoji materiální potřebu pokrýt ze zdrojů vlastní práce, ale brzy se začaly jeho nároky zvyšovat tou měrou, že se o výrobu a její produkty začal dělit. Nejprve v rámci rodu, později kdy již různá rodová společenství v té či oné činnosti vynikla, byl položen základ obchodu.

Výměnný obchod byl obchodem bezprostředním a trvalo ještě několik tisíciletí než člověk vymyslel a poprve jako prostředníka obchodu použil peněz. Již v této době se ale obchod řídil dodnes platnými aspekty. Kvalita, design, množství a cena - to jsou ony kategorie, které i pravěký obchodník zvažoval při uzavírání obchodu. Je samozřejmé, že kvalita a vzhled byly hodnoceny měřítky doby, ale přesto stával jejich význam klíčovým. Cenu pak domlouvali kupci v hodnotových ekvivalentech zboží, které mohl nabídnout kupující, jímž byl buď jiný kupec, nebo častěji výrobce. Ten mohl za artefakty jemu užitečné, které si sám vyrobit neuměl nabídnout finální produkty vlastního snažení, ať už šlo o zbraně k lovu, nádoby, šperky, obilí, ulovenou zvěř, kožešiny, nebo později o látky, měď, železo a výrobky z těchto kovů.



Výměnný obchod se rozrostl tou měrou, že již v době bronzové křižovaly Evropou četné obchodní karavany.