Tlustý, který byl velice sla-bý panovník a nedokázal proti Svatoplukovi zasáhnout, udělil Svatoplukovi toto území v léno. Útočil také na území Čech, kde však musel postupovat opatrně, neboť Čechy podle Forchheimského míru spadali do franské sféry vlivu. Není příliš jasné, jakým způsobem Svatopluk ovládal posléze tyto země, zda přímo, či dosazováním vlastních lidí do vládnoucích pozic, či podřízením stávajících vládců vlastní moci, nebo pouze vybíráním tributů. Fuldské letopisy píší o bojích v Panonii v letech 883-884 a obrovském Svatoplukově vojsku odhadem cca 30 000 bojovníků plus doprovod, což by svědčilo o tom, neboť takto velké vojsko by samotná Morava neshromáždila, že výpravy s zúčasnila i vojska kmenů sousedících s Velkou Moravou, jenž byly Svatoplukem nějakým způsobem ovládány. V Čechách vládl Svatopluk prostřednictvím Bořivoje, kterého sem buď dosadil, či ho podpořil na úkor ostatních českých kmenových vládců. Bořivoj byl, podle Quemadmoda a Moravské legendy, i na Moravě začátkem 80. let i pokřtěn od samotného Metoděje. Objevilo se také v současné mnoho spekulací o Bořivojově původu a jeho vztahu k samotnému Svatoplukovi. Antropolog E. Vlček na základě svých výzkumů ostatků těl v pražské rotundě na Hradčanech, které určil jako ostatky Bořivojovi a na sadské výšině v komplexu chrámových budov jenž přiřadil Svatoplukovi, se domnívá na základě zjištěné podobnost anomálie sluchovodu, že Bořivoj byl Svatoplukův příbuzný, či přímo jeho syn. Na proti tomu M. Lutovský se toto snaží vyvrátit a tvrdí, že pohřbený z hradčanské rotundy byl moravský předák, pověřený dohledem na Bořivoje a nikoliv Bořivoj sám. Ovšem mnoho důkazů pro svá tvrzení nemá ani jeden z nich. Morava dosáhla tímto svého největšího územního rozsahu a Svatopluk byl v souvěkých pramenech označován jako král. Již v roce 879 byl papežem Janem VIII. Označen jako “nejdražší syn”. Papež tímto oslove-ním adoptoval různé panovníky evropských zemí z politických důvodů, neboť to byly ve své době silní panovníci, na které se papež mohl v případě potřeby obrátit. V roce 880 bylo vydáno papežem Janem VIII. Privilégium “Industriae Tuae”, kterým byl Svatopluk i se svou zemí a lidem přijat pod patronaci Říma a tím i papežů a tedy tehdá instituce jenž byla nadřazená oběma císařstvím, čímž se potvrzovala i suverenita Svatoplukovi vlády a moravské církve, neboť papež v tomto privilégiu hlavně zdůrazňoval teokratický původ Svatoplukovi vlády a zdůraznil samostatné postavení Moravy v rámci římského impéria. Použitá literatura:
D. Třeštík - Počátky Přemyslovců
Galuška - Velká Morava
E. Havlík - Kronika o Velké Moravě
M.