Kromě stolu a židle byly vybaveny čtecími pultíky, kabinetními skříněmi k ukládání písemností, „jarmarami na spisy“, a také i prvními knihovními skříněmi. Na stěny i na zem se pokládaly koberce. Mnohé z nich byly dovezeny z ciziny. ČESKÉ ZEMĚ V DOBĚ BAROKA

Naši pouť začneme popisem poddanského statku, dále pak popíši vylepšení vesnické chalupy oproti dřívějšku a nezapomenu ani na měšťanský dům.
Hospodářství statku se lišilo podle jeho velikosti a zámožnosti sedláka. Statek si stavěl nejčastěji hospodář sám. Od vrchnosti koupil dřevo a také jen s jejím svolením směl na držených pozemcích postavit dům. Domy byly stavěny z přitesaných kmenů (zděné stavby se objevují jen tam, kde nebyly lesy, a takové domy se nám dochovaly i z 18. nebo 19. století). Mezery mezi kmeny byly spárovány hlínou a utěsňovány mechem. Někdy byl celý dům omazán hlínou a obílen (tzv. v kožichu). Střechy pokrývaly dřevěné šindele nebo slaměné došky. Na statku bydlel hospodář s rodinou a přespávala zde čeleď. V dalších obytných místnostech bydleli podruzi či sourozenci hospodáře s rodinami. Mimoto zde byly chlévy, stodoly, sýpky, komory, kurníky, kůlny a další hospodářské objekty. Uprostřed dvora bylo hnojiště. Typ statku se dvorem uzavřeným ze tří stran byl v českých zemích nejběžnější. U každého statku byl výměnek. Buď to byla komůrka, nebo samostatný domek, kde žili staří rodiče hospodáře. Na základě smlouvy, kterou uzavřel starý hospodář s novým, dostávali výměnkáři přesně určený podíl různých potravin a mohli mít na statku i svůj díl pole či zahrady. Statek byl do značné míry uzavřenou hospodářskou jednotkou a jen máloco zde nenašlo užitek. Hospodář rozhodoval o postupu prací a sám je vedl. Pro polní práce byly najímány celé rodiny podruhů. Selská domácnost byla početná. Život takové rodiny probíhal většinou ve velké světnici. Zde všichni každý večer společně jedli. Zařízení světnice mělo své stálé uspořádání. V rohu u dveří stála pec, nyní již s komínem, a úhlopříčně proti ní v rohu stůl, v dalším rohu byla postel a vedle dveří skříňka na nádobí (misník). Takový stůl byl víc než kusem nábytku. U něj se rodina scházela k jídlu, zde probíhaly společné modlitby, sedali hosté. U stolu měl každý pevné místo, které odpovídalo jeho významu v rodině. Podlaha byla z dusané hlíny a roubené stěny někdy hospodyně vymazávaly hlínou. Strop byl roubený a trámy často napuštěny volskou krví. Ve světnici v zimě většina členů rodiny i spala. Hospodář se ženou na posteli. Vedle postele stávala kolébka nejmladšího dítěte. Větší děti spávaly buď na peci, nebo na lavicích či truhlách.