Další členové rodiny mohli spát na zemi na ovčích houních nebo v komorách. V barokní době se ve starší zástavbě měst již většinou půdorys měšťanského domu neměnil, byl dán parcelou. Změnil se ale vnější vzhled a vnitřní uspořádání domů. Nové pestré barokní fasády a štíty daly průčelím domů jinou tvář a někdy bylo přistaveno i další patro. Využití a zařízení jednotlivých místností se také přizpůsobovalo baroknímu životnímu stylu. Při všech přestavbách bylo obvykle zachováno vše, co bylo v dobrém stavu. Pod barokní fasádou tak zůstalo gotické i renesanční zdivo a v domech byly zachovány i jednotlivé místnosti. Tyto místnosti v měšťanských domech byly mimo světnice či salón poměrně malé a z dnešního hlediska by se nám patrně zdály nepřehledné a zatuchlé. Zdi měly bílé či modré nátěry. Na stěnách visely koberce a obrazy. Na obrazech se nejčastěji objevovaly náboženské náměty. Obraz mohl mít těžký rám, ale věšely se i volně připevněné nezarámované listy. Trámové stropy byly mnohde pestře malované. Nejčastějším kusem nábytku v domácnosti měšťanů byly opět truhly. Dále to byly ohromné dvoudveřové skříně na pověšení těžkého šatstva. V každé domácnosti stál velký stůl, neboť rodiny bývaly početné. Ke stolu patřily židle, stoličky a lavice. V ložnicích byla řada postelí – s nebesy i bez nebes, dětské postýlky a kolébky. Zařízení doplňovaly psací stoly, skříňky na umyvadla, misníky na nádobí apod. Nábytek vyráběl truhlář. Hladké dřevo bylo malováno různými květinovými vzory, jiné kusy byly bohatě vyřezány. Sedací nábytek byl často čalouněný. Barokní nábytek byl v duchu doby oblých tvarů a měl různé soustružené části a kulaté podnože. Ve vybavení domácnosti byly nepostradatelné různé domácí oltářky. U oken i u dveří visívaly těžké závěsy. Jídelní textil a ložní prádlo bylo nejvíce bílé, zdobené modrou, červenou, žlutou či černou výšivkou (oblíbené byly mřížky) a někdy krajkou. I v těch nejchudších městských domácnostech bývala alespoň jedna truhla, židle a postel.

OD ROKOKA DO KONCE 19. STOLETÍ

Po baroku nastupuje v architektuře styl rokoko. Rokoko je proti baroku zdrobnělejší, hravější a nejsnáze se rozezná podle typického ornamentu zvaného rokaj.
Po rokoku přichází klasicismus a empír. Odlišnosti empíru od starších stylů můžeme dobře pozorovat na zámeckých budovách (zámek Boskovice) a na měšťanských domech je dobře patrná empírová atika. Ta má většinou podobu atikového patra s dvěma slepými a jedním skutečným oknem na půdu. Typický empírový krám má dvoukřídlé plné vnější dveře, na jejichž vnitřní straně bývaly reklamy a vyvěšené zboží.