Z hlavního nádvoří, jehož výzdobu tvořily nástěnné malby a zlatá palma, se vcházelo do trůnního sálu, kde se odehrávaly recepce, audience a hostiny na počest krále. Všude kolem se nacházely skladiště a administrativní budovy. V poschodí měl své obydlí král.
Další významné centrum bylo bezpochyby v Egyptě, kde kolem roku 3050 před Kristem vzniká Egyptský stát. Příležitostné nálezy modelů domů velmi dobře doplňují naše poznatky získané při vykopávkách sídlišť. Tvar obytných staveb byl ovlivněn především horkým podnebím a téměř úplným nedostatkem srážek. Jejich stavitelé se proto snažili,aby obyvatelé těchto domů měli co nejvíce stínu a chladných prostor. Domy měly proto vnitřní dvory, tlusté stěny a ploché terasy, na nichž se často i spalo. Domy byly obklopeny sady a zahradami.
Základními stavebními materiály byl rákos, hlína, hliněné cihly a kámen, jehož různých druhů bylo dostatek v celé zemi. Technika zděných konstrukcí byla v Egyptě na vysoké úrovni. Často se používalo nepravých kleneb z kamene. Pravé klenby byly dosti vzácné, vyskytovaly se hlavně u cihelných staveb. V poslední době se stavěly občas i klenby z kamenů pečlivě přitesaných do klínovitého tvaru – klenáku. Technika budování základů staveb byla v Egyptě velmi primitivní, zpravidla i nejtěžší stavby měly základy jen z jedné vrstvy menších kamenů. Co měli zejména bohatí Egypťané ve svých domech? Oceňovali krásné předměty denní potřeby, obzvláště toaletní nádobí jako hřebeny, lžíce na masti (často v podobě hudebníka, služebníka nesoucího na svých ramenou velký džbán, nebo plavající dívky), nádobky na antimonový prášek (na černění očních víček), vázy a zrcadla (zhotovená z leštěné mědi nebo bronzu, obvykle kruhová se zdobenou rukojetí). Rádi se obklopovali elegantním nábytkem (křesla, stoličky, postele, truhly a skříňky) a vzácnými jemnými oděvy, parukami a šperky. Staroegyptské děti si většinou hrály stejné hry a bavily se podobným způsobem jako dnešní egyptské děti. Bylo nalezeno mnoho jednoduchých hraček, dřevění koně na kolečkách však nejsou známí před řecko – římským obdobím.
Předpokládá se, že Řekové přišli na řecký poloostrov asi kolem roku 2000 před Kristem z východu přes dunajskou oblast. V nejstarší době řeckých dějin, v tzv. době homérské (12. až 8. stol. před Kristem), se rozpadl prvobytně pospolný řád. Obytné domy z této doby zřetelně ukazují svým tvarem, že se vyvinuly z jednoduchých dřevěných a hliněných chat. Ve větších domech byly dřevěné sloupy podpírající střechu. Uprostřed místnosti bylo ohniště a ve střeše byly ponechány otvory, aby mohl unikat kouř. Střechy byly sedlové, ze dřeva. V dalším období vývoje vznikala v Řecku města.