Zaujímavosti o referátoch
Ďaľšie referáty z kategórie
Ako bývali ľudia v minulosti
Dátum pridania: | 30.11.2002 | Oznámkuj: | 12345 |
Autor referátu: | neuvedeny | ||
Jazyk: | Počet slov: | 5 468 | |
Referát vhodný pre: | Stredná odborná škola | Počet A4: | 19.8 |
Priemerná známka: | 2.91 | Rýchle čítanie: | 33m 0s |
Pomalé čítanie: | 49m 30s |
Kamenné domy se soustřeďovaly do vznikajících center, na hradiště nebo do „měst“, avšak i tam byly dlouho určeny spíš k reprezentaci a k zdůraznění významu jejich majitelů. Prosté obyvatelstvo stavělo nejraděj ze dřeva. Z téhož, tedy 9., století byly nalezeny 4 sruby na západní straně hradiště. První srub byl 13m dlouhý a byl zbudován z trámů silných 25 cm. Skládal se ze dvou obytných místností spojených uprostřed předsíní obdélníkového půdorysu. Jižní místnost byla menší, o rozměrech 4,90 x 4,10m. Větší část byla pokryta prkennou podlahou položenou na dřevěných polštářích, menší část blíže ohniště měla podlahu jenom z mazanice. Ohniště bylo zahloubené do hloubky 50cm, mělo průměr 1m a bylo do červena vypálené. Severní čtvercová místnost měla stěny 5m dlouhé a byla vyložena obdobnou podlahou ze širokých prken až na jihozápadní čtvrtinu, kde byla mazanicová podlaha a ohniště, které bylo menší a mělčí, o průměru 60cm, avšak s dymníkem. Dymník tvořily čtyři sloupy postavené do čtverce a patrně vypletené proutím. Nalezené chumáče slámy svědčí o tom, že střecha byla z došků. U severní stěny stál úzký přístřešek rovněž s prkennou podlahou a na jižní straně srubu mimo vlastní stavbu byla hliněná pec. Druhý srub byl jinak orientován a měl dvě místnosti bez předsíně; dřevěná podlaha byla stejná. Byl dlouhý 10m a široký 5m. Třetí měl opět dvě místnosti, mezi nimi užší předsíň o šířce 145cm a na západní straně přístavek s vyplétanými stěnami. Základy čtvrtého srubu byly zčásti odplaveny. K nejdůležitějšímu vybavení obytných staveb v 9. stol. patřila okna, dveře, podlahy a topeniště. Rovněž pekařské pece bývaly někdy vně domu. Dřevěné dveře jsou doloženy v nálezech jen výjimečně, i když nepochybně existovaly. V primitivnějších podmínkách mohl místo dveří sloužit závěs z kůže nebo kožešiny. Domy mívaly prahy nebo byl vstup výše než okolní terén. Do některých místností se chodilo po schůdkách, do dolní místnosti- zásobárny –se sestupovalo po žebříku. Okénka bývala malá, opatřená buď okenicemi proti zimě a nepohodě, nebo do tenka roztepanými kůžemi – blánami. Zasklená okna mohla být jen v některých palácích nebo v bohatých domech. Stropy bývaly pravidlem jenom v bohatších, výstavnějších domech a v domech patrových, starobylé chatrče a prosté chýše využívaly výhod lehčího odchodu kouře nejenom otvory, ale přímo došky ve střeše. Stropní trámy sloužily k zavěšení domácích potřeb, jak jsem již uvedl u obydlí z 6.-8. stol. Podlahy byly buď z dusané hlíny, nebo z mazanice, u výstavnějších domů nebo tam, kde bylo vlhké podloží, se dělaly z dřevěných trámů nebo z prken na dřevěných polštářích.