Omítnutí nebo vybílení stěn je leckdy pravděpodobné, ale málokdy doložené. Důležitou součástí domů bývaly také zámky na dveřích, u komor nebo na truhlicích. Z nábytku jsou doloženy především různé lavice, jejichž nohy – kůly byly zapuštěny do země. Stoly známe spíš z písemných zpráv, zpočátku byly asi velmi nízké nebo to byly desky přímo na podlaze. Také lavice a stoličky byly nizounké. Podél stěn bývaly různé police. Spávalo se většinou na lavicích nebo na zemi, někdy v ohrazeném a slámou, senem, kožešinami či větvemi vyloženém prostoru. V bohatších domech bývaly i pěkně vyřezávané nízké postele. Bohatě zdobená křesla s opěradly. Také dřevěné truhlice v bohatších domácnostech byly zdobené. Jednoduché a prosté domy a hospodářství mívaly truhly užitkové, na zásoby i na přízi a látky, pletené koše, zásobníky nebo ošatky. Nezbytným vybavením domu byly nádoby na vodu, ať již hliněné nebo ze dřeva. Domy bývaly tmavé, protože malá okénka nedávala dost světla. Ženy si pokud možno přenášely práci k okénkům, pod nimiž snad bývaly také lavičky nebo sedátka. Po setmění dalo trochu světla jenom ohniště nebo louče. Hliněné kahánky a lampičky jsou u Slovanů poměrně pozdní záležitostí. Zato voskové svíce byly starobylé neboť vosku měli Slované vzhledem k rozšířenému včelařství dost. V domě udržovali Slované pořádek. Hygienická zařízení, záchody, latríny a fekální jámy u domů a ve městech, byla ještě výjimečná. Zato byly obvyklé dřevěné lázně, sauny, o nichž nám vyprávějí historické prameny. Po románském období, jehož prvky nesly zejména významnější stavby jako kostely, a o kterých jsem se nezmiňoval, nastoupil středověk a do architektury s sebou přinesl gotiku.

GOTIKA

Ve středověku žila převážná část obyvatelstva Čech na venkově. Na počátku 15. století byly však vesnice ve srovnání s dneškem velmi malé. Menší čítaly kolem deseti usedlostí, středně velké jich měly okolo patnácti. Nejvýstavnější stavbou býval ve farních vsích kostel, který stál obvykle na vyvýšeném místě, obklopen hřbitovem. Vesničan prožil většinu svého života mimo dům, na zahradě nebo na poli při práci. Domů se uchyloval pouze večer nebo v zimě.
Dveřmi se vstupovalo do tmavé, nevytápěné síně. Zde bylo místo, kde se vykonávaly některé domácí práce a kde v méně zámožných domácnostech žila i domácí zvířata. V komoře byl jakýsi sklad se zásobami, nádobami a různým náčiním, potřebným pro chod hospodářství. Obytnou místností byla jizba. V jejím rohu stála pec, na jejímž podstavci bylo ohniště.