referaty.sk – Všetko čo študent potrebuje
1.sviatok vianočný
Streda, 25. decembra 2024
Ako bývali ľudia v minulosti
Dátum pridania: 30.11.2002 Oznámkuj: 12345
Autor referátu: neuvedeny
 
Jazyk: Čeština Počet slov: 5 468
Referát vhodný pre: Stredná odborná škola Počet A4: 19.8
Priemerná známka: 2.91 Rýchle čítanie: 33m 0s
Pomalé čítanie: 49m 30s
 
V následujícím Vám popíši lidská obydlí, jeho tvary, neodmyslitelné součásti a jejich postupný vývoj od pravěku až do konce 19. století. V některých obdobích, tam kde jsou dostupné prameny, se zaměříme více také na interiér. PRAVĚK

Začneme pravěkem, kdy si lidé začaly budovat své příbytky, o nichž se dozvídáme z archeologických vykopávek z celého světa. Rozmanitost forem lidských příbytků existovala už v pravěku. Jednotlivé skupiny lidí přizpůsobovaly stavby svým hospodářským potřebám, nejdostupnějším stavebním materiálům a někdy snad i potřebám společného úkrytu velké rodiny nebo celého rodu a jejich majetku proti nepohodě a nebezpečí. Majetkem tu rozumíme především dobytek, protože půdu lidé využívali až do raného středověku extenzívně. O obydlí - jeskyni pravěkých lidí se zmínil také Eduard Štorch v románu Lovci mamutů: „Jeskyně se od vchodu trochu ve skále zatáčela jako chodba a ztrácela se kdesi ve tmě. V přední světlé části se rozšiřovala v postranní sklep, ale dále za ohybem se zužovala. Lovci tu naráželi hlavami, i když se přikrčili, na kamenné rampouchy a na pahýly, buď visící ze stropu chodby, nebo stojící v cestě. Všichni cítili průvan, který svědčil o tom, že jeskyně je nejspíše spojena ještě s nějakými dalšími podzemními dutinami. … Líbila se jim tato příhodná jeskyně ve vápencové stráni. Budou v ní mít bezpečný a krytý útulek v dlouhé zimě. Ženy složily v jeskyni těch několik kožešin, jež nesly, a vyházely ven zvířecí kosti a suché větvičky, které se v koutech povalovaly.“ Tato představa, že předvěcí lidé bydleli téměř výhradně v jeskyních či pod skalními převisy, tzv. abri, přetrvává dodnes. Ale je to omyl. Už neandrtálec si stavěl jednoduché přístřešky z kostí.
Tyto oválné chýše o velikostech 10m na 7m, byly stavěny před 50 000 lety lovci mamutů a sobů. Nejméně 12 lebek, 34 kostí lopatkových a pánevních, 5 čelistí a 14 rohů bylo potřeba na tyto stavby. Uvnitř rozeznáváme několik ohnišť s popelem a spálenými kostmi. Mladopaleolitičtí lidé pak stavitelské umění podstatně zdokonalili. Středoevropští lovci mamutů (u nás zvlášť na Moravě) si budovali otevřené stanové osady, sibiřští lovci kozorožců dokonce zemljanky s dvojitým otevřeným stropem. Pravěká obydlí bývala poměrně rozlehlá, o půdorysné ploše okolo 15x9m. Se zdokonalováním hospodářství naši dávní předkové zdokonalovali i své příbytky. Typický příbytek nejstarších zemědělců byl tzv. dlouhý dům. Neolitický člověk byl vlastně prvním skutečným stavitelem a architektem.
 
   1  |  2  |  3  |  4  |  5  |  ďalej ďalej
 
Copyright © 1999-2019 News and Media Holding, a.s.
Všetky práva vyhradené. Publikovanie alebo šírenie obsahu je zakázané bez predchádzajúceho súhlasu.