Přišli ze severozápadu z íránských zemí. Zpočátku se usadili v Paňdžábu, ale snažili se dobýt a zabrat celé území Indie. Nakonec se usadili v povodí Gangy. Vzpomínky na rané období svých dějin zapsali árijci do nejstarších literárních památek, do véd. Byly psány nejspíš již v době postupné árijské expanze, ale k jejich uspořádání do sbírek došlo až na přelomu 2. a 1.tis. BC. Období vzniku prvních sídlišť árijských kmenů v Indii, se označuje jako doba védská (1200 – 600 BC), protože se o jejím průběhu dovídáme právě z véd. Védskou dobu rozdělujeme ještě na starší (rgvédskou) a mladší dobu. Ve starším rgvédském období tvořilo důležitou součást obživy zemědělství (pěstování ječmene), vzhledem ke kočovnému původu árijců však dominantní zůstával chov dobytka a koní. Na nejvyšším stupni společenské hierarchie stáli drobní náčelníci (rádžové), kteří spravovali území svého kmene. V průběhu pokračující árijské expanze, která si žádala pevnější organizaci árijců, vzniklo kastovní rozdělení obyvatel. Vznikly tak 4 kasty (varny): brahmáni, kšatrijové, vájšijové a šúdrové. Upevňování kastovního systému i proces zhoršování životních podmínek nejnižších vrstev probíhal i v dalších historických dobách. Šúdrové neměli žádná práva, museli poslouchat a sloužit ostatním kastám. Později se staly kasty přísně dědičné, exkluzivní a uzavřené. Náboženství v tomto období spočívalo v uctívání početných božstev ovládajících přírodní síly – uctívali např. boha bouře Indru, uctívali Nebe. Zemi, Slunce nebo Oheň. Jejich přízeň a náklonnost si získávali obětními rituály. V mladším védském období vzniká brahmánismus. To je učení o posmrtném životě a o převtělování duší do vyššího nebo nižšího společenského postavení. Brahm. věřil, že modlitbou a obětí lze nejen získat přízeň bohů, ale lze ji i ovládat (z tohoto důvodu neměli Indové z bohů strach). V mladším období zaznamenalo určitý pokrok i zemědělství. Nejen v rozšíření počtu pěstovaných plodin (přibyla rýže, pšenice, sezam a luštěniny), ale i v metodách obdělávání půdy. V 7. a 6.st. BC vznikly tzv. upanišady reagující na kult obřadního rituálu bráhmanismu. Vznikly pojmy Bráhma a átman jako duchovní principy. Staré náboženské představy árijců a množství bohů tím byly zredukovány na jedinou božskou podstatu, která prolíná člověka, i celý jeho svět. 7.stol. BC lze pokládat za počátek vlastního historického období indického subkontinentu. Vznik této doby je spojen s velkými sociálně ekonomickými změnami.