232 BC se začala Maurijská říše postupně rozpadat. Značná politická a vojenská nestabilita umožnila na přelomu letopočtu vpády kočovných kmenů Skythů, Parthů a Kušánů. Kmen Kušánů založil na území Indie mocnou Kušánskou říši (1. st. AC), rozkládala se od Afghánistánu k Váránasí. V tomto období dochází k hospodářskému a kulturnímu rozmachu. Rozšiřují se obchodní styky se Střední Asií a se Středomořím , vrcholu dosahuje i sanskrtská literatura a výtvarné umění. Také buddhismus se mění, rozděluje se na učení hinajány a mahajány. K úpadku Kušánské říše dochází ve 3.st. AC.
Od 1.st. se také objevují zmínky o jihu Indie, jejíž vývoj nebyl až do této doby přesněji znám. Počátkem 2.st. AC dochází k sjednocení zdejších tamilských království. Na jihu vznikají důležité obchodní přístavy, používané římským a čínským obchodním loďstvem. V této době také dochází ke kolonizaci a šíření indického vlivu na Cejlon a do jihovýchodní Asie (do Malajska, Indonésie, Kambodži, Siamu apod.). Po rozpadu Kušánské říše se Indie opět rozpadla na malé rodové státy. Sjednocovací proces zahájil znovu ve 4.st. AC rod Guptovců, panovníků v Magadhsku. Největšího rozkvětu dosáhla Guptovská říše (4. – 5.st. AC) za vlády Čandragupty II. Toto období, v jehož průběhu dosáhla staroindická společnost největšího kulturního rozvoje, je považováno za klasický věk. Svědčí o tom dokonalost zpracování řemeslných výrobků, vyspělost používaných výrobních technik a postupů, rozvoj vědy (hl. lékařství, matematiky – výpočet Ludolfova čísla, znalost Pythagorovy věty a desítkové soustavy, a astronomie – přesný výpočet délky slunečního roku), rozvoj vzdělanosti, literární tvorby i výtvarných umění, stejně jako četné doklady o vysoké životní úrovni vládnoucích tříd. Již na počátku našeho letopočtu se původní brahmánismus proměnil v hinduismus. Za vlády Guptovců se pak rozdělil na 6 směrů (jedním z nich je např. jóga). Důležitou změnou tohoto období se však stal počátek přechodu od otroctví k feudalismu. Půda se začíná pronajímat, nebo se přiděluje klášterům nebo státním hodnostářům. Vládnoucí společenská vrstva se stává feudálními pány, jejich hlavním příjmem se stává naturální renta.
Koncem 5. st. AC se Guptovská říše rozpadá po nájezdech kmene Hefthalitů, tzv. bílých Hunů, kočovných kmenů z mongolských stepí. Říše, kterou vytvořili však neměla dlouhé trvání. Guptovcům se totiž záhy podařilo vytlačit je ze zabraného území. Nová Guptovská říše však byla těmito válkami vysílena a tak se v 6. st. AC opět rozpadla na několik samostatných státních celků.