Egypťané Staré a Střední říše pohřbívali své krále v pyramidách, poprvé Džósera (okolo 2600 př. Kr.). V Nové říši již nebyly pyramidy budovány.
Pyramidy jsou monumentální stavby budované z kamenných bloků a později z hliněných cihel. Největší je Cheopsova pyramida v Gíze s výškou 137 m a původní délkou základny 230,38 m. Pomůcky, které se při stavbě používaly, byly z dnešního hlediska nanejvýše primitivní: dioritové kladivo, měděná pila a sekera, křemenné brusy.
Kamenné kvádry byly přepravovány během záplavových měsíců z lomu na místo stavby po vodě, poslední kus cesty byly taženy na dřevěných saních. Pomocí nasypávaných ramp a dřevěných lešení byly bloky, vážící průměrně 50 metrických centů, dopravovány na své místo. Jsou tak přesně opracovány, že spáry mezi bloky nejsou širší než 0,5 mm.
V blízkosti pyramidy se zřizoval chrám mrtvých, ve kterém se konaly pohřební slavnosti. Další chrámy byly zasvěceny těm božstvům, která faraón obzvlášť uctíval.
Sarkofág (řecké slovo, doslova znamená "požírač mrtvol" ) se smrtelným tělem krále byl z města po Nilu dopraven do blízkosti pyramidy, odtud pak zvlášť vybudovaným kanálem dovnitř hrobky.
Do Cheopsovy pyramidy se vcházelo vstupní chodbou, která nejprve klesala k odbočce do prázdné hrobové komory, odtamtud stoupala do ústřední místnosti, kde byl umístěn faraónův sarkofág. Do celého systému místností uvnitř pyramidy se přiváděl důmyslnými větracími kanály čerstvý vzduch.
Práce neprováděli otroci, spíše to bylí svobodní Egypťané, kteří během záplav a v obdobích sucha nemohli pracoval na polích.
Práce na stavbě pyramid byla náboženským dílem. Lid ji vykonával pro krále, který ztělesňuje boha a má mít ještě z onoho světa významný vliv na život pozemský. Neohraničené panství božského krále garantuje nejen pořádek na Zemi, ale také soulad s kosmem. Pyramida je věrným obrazem nebes, je stavěna na základě pevných geometrických hledisek. Užívá se pojmů "zlatý řez" ,"magický čtverec" ,"posvátný trojúhelník" . Při vyměřování pyramid hrála roli magická čísla, zejména často tří a čtyři, představující dokonalost. Egypťané věřili na posmrtný život: Faraón jede každý den po obloze na slunečním člunu, v noci pak na člunu mesíčním. K tomu je nezbytné, aby jeho tělo zůstalo zachováno a aby byl opatřen vším, co potřebuje k životu. Dostával s sebou do hrobu jídlo a pití, nástroje, šperky i služebníky, nahrazované později jejich vyobrazeními. Mrtvola byla mumifikována, tzn. že byl vyjmut mozek a vnitřní orgány, tělo bylo vyplněno, zašito, napuštěno chemikáliemi a ovinuto plátěnými pásy, aby bylo na věky zachováno neporušené. Suchý pouštní vzduch příznivě ovlivňoval konzervaci těla.
Podle egyptské víry zplozuje král v okamžiku své smrti s ženským božstvem sám sebe jako svého nástupce a opět nastupuje jako bůh na trůn. Pohřební rituál spočívá na mýtu plodnosti. Zobrazuje vznik a zánik, který je patrný také ve fázích Měsíce a v osudech klíčící setby.
Hierarchické uspořádání na onom světě odpovídá pozemskému. Pro ženy krále a vysoké úředníky byly zřizovány hrobky u pyramid tak, aby byli králi i po smrti na blízku. Armáda rolníků sklízela v říši mrtvých úrodu, sloužící byli k dispozici dvoru. Aby byl zajištěn další posmrtný život, museli potomci řádně vykonat všechny obřady a provést posmrtné oběti. Jinak hrozilo nebezpečí, že mrtvý zemře navždy nebo se vrátí zpět, aby obtěžoval živé.
Pětistupňová pyramida v Sakkaře vybudovaná ve třech stavebních fázích je nejstarší pyramidou. S její stavbou započal stavitel Imhotep v r. 2640 př. Kr. na objednávku krále Džósera (III. dynastie), byl pohřben okolo r. 2600 př. Kr.
Nejvýznamnější skupina pyramid se nachází v Gíze (odleva: Mykerínosova. Chefrénova a Cheopsova pyramida, okolo 2540-2450 př. Kr.). Cheopsova pyramida je svými 137 m (původně 146,6 m) nejvyšší v Egyptě, tvoří ji 2,34 mil. kubíků kamene. Pyramida Cheopsova syna Chefréna je nižší: 136,5 m (původně 143,5 m), vlevo před Mykerínosovou pyramidou jsou postaveny malé hrobky pro ženy faraónů a státní úředníky.
