dlouho potlačovaná touha českého panstva rozhodovat o politice státu a udělat tak z krále pouhou reprezentativní figurku, opět ožila a brzy nabyla rozměrů takřka organizované kampaně. V čele panského odboje stanuli příslušníci nejváženějších českých rodů, jimž Karel IV. znemožnil přístup k důležitým úřadům. Byli to páni z Rožmberka, Jindřichova Hradce, Švihovští z Rýzmberka a Berkové z Dubé. Velice chytře využívali rivality mezi členy rodu Lucemburků, zvláště se spoléhali na moravského markraběte Jošta a uherského krále Zikmunda. Vysoká šlechta vytvořila panskou jednotu a její zástupci přepadli Václava IV. v Králově Dvoře u Berouna a přednesli mu své požadavky. Václav IV. byl dokonce internován na Pražském hradě. Mezitím se šlechta pokusila vládnout jeho jménem, ale musela panovníka propustit, poté co vojensky zasáhl Jan Zhořelecký. Další boje vzplály mezi léty 1396-1397, kdy byli na Karlštejně zavražděni čtyři členové královské rady. Boje mezi panstvem a králem vyvrcholily v letech 1402-1403. Václav byl se souhlasem Zikmunda Lucemburského zajat a držen rok ve Vídni. Po propuštění musel souhlasit s rozšířením politických pozic vyšší šlechty a nebránit jí v přístupu k nejdůležitějším státním funkcím. Václav IV. hledal oporu v řadách nižší šlechty. Jediným výsledkem tohoto spojenectví byly časté stížnosti a spory. Občas také mezi Václavovy oblíbence propluli kariéristé, ochotní přikyvovat, ale sledující pouze svůj osobní prospěch. Jedním z těchto vypočítavých snaživců byl Zikmund Huler, který nakonec skončil na popravišti. Prudké nepokoje v jádru zemí Koruny české oslabily velmocenské postavení českého soustátí i jeho panovníka. V roce 1400 byl Václav sesazen z římského trůnu. To byla velice těžká rána pro lucemburskou dynastii. Zikmund neudržel ani Braniborsko, a tak se zdálo, že dědictví Karla IV. vezme zasvé. Kolísavý panovník absolutně nezvládl bouřlivý vývoj událostí. V neděli 30.7. 1419 svrhli radikální husité nenáviděné konšely z oken radnice Nového města pražského. Husitská revoluce mohla tedy propuknout naplno, což nanejvýš rozčilený Václav neunesl a podlehl záchvatu mrtvice.