Návštěvy císaře Františka Josefa I. v Čechách
Následující text je pokusem o souhrn cestovních aktivit císaře Františka Josefa I., zaměřeným na jeho cesty po českém království. Málokomu bylo dopřáno dožít se takového požehnaného věku a přitom i poměrného zdraví. V tomto ohledu byl císař František Josef I. (1830 - 1916) skutečně panovníkem "z Boží milosti". Málokomu bylo taktéž dopřáno tolikerého cestování, jaké absolvoval císař. Podnikl v zájmu monarchie několik cest do Benátska a Přímoří, na Halič a do Bukoviny (1851), stěžejní byly pak návštěvy Uher (1852,1857,1866 atd.), roku 1867 zavítal na světovou výstavu do Paříže, na rok 1869 připadla návštěva Orientu spojená se zastávkou v Suezu,roku 1874 císaře hostila Moskva a Petrohrad, z dalších jmenujme v srpnu 1889 - Berlín, 1895 - Lublaň, 1896 - Rumunsko, 1910 - Bosna a Hercegovina. Nelze zde jmenovat ani zdaleka všechny císařovy cesty a není to ani účelem tohoto exposé.
V množství cest a jejich náročnosti se císaři vyrovnal snad pouze jeho současník - německý císař Vilém II., ten však pořádal tyto výjezdy především díky své nestálé povaze a bojovnému duchu. František Josef I., jak nás poučují dobová svědectví byl mužem usedlejším v povaze, cestování pro něj představovalo povinnost, jenž mu byla svatá. Domníval se,že ze svého titulu se musí lidem ukazovat, demonstrovat svůj majestát, být nablízku, ukazovat zájem o všechny části monarchie a zájem na dobrých a funkčních vztazích mezi národy a státy, pokud vedly jeho kroky do zahraničí.
Jak tedy probíhaly cesty Jeho Milosti ? Předně je třeba zdůraznit jejich účelnost a dokonalou připravenost. Jak uvidíme, i pro cesty do Čech byla rozhodující momentální příhodnost situace. Pro přesuny na dlouhou vzdálenost používal císař pochopitelně vlak. Pokud se jednalo o oficiální výjezdy, pak měl k dispozici celkem pět vlakových souprav. Tyto byly označeny rakouským orlem či vlajkou, ale pokud císař vyjel za hranice nebo do Uher, byly výsostné znaky odstraněny. Panovníka na cestách doprovázelo zpravidla několik členů dvora, popř. některý člen vlády a pochopitelně množství dalších lidí, sloužících, nosičů atd. včetně všech osobních císařových úředníků. Při cestách na manévry byl k vlaku připojen i jídelní vůz. Veškerá zavazadla tvořilo množství velkých, železem pobitých kufrů, na které byl vyčleněn někdy i zvláštní vagón.