referaty.sk – Všetko čo študent potrebuje
Klaudia
Nedeľa, 17. novembra 2019
Návštevy cisára Františka Jozefa I. v Čechách
Dátum pridania: 03.02.2002 Oznámkuj: 12345
Autor referátu: Lister
 
Jazyk: Čeština Počet slov: 6 254
Referát vhodný pre: Stredná odborná škola Počet A4: 23.1
Priemerná známka: 3.00 Rýchle čítanie: 38m 30s
Pomalé čítanie: 57m 45s
 

Vlastní pobyt císaře byl pečlivě naplánován, nechyběly za žádných okolností vojenské přehlídky, časté bylo slavnostní otevírání čehokoliv, zpravidla vždy a všude dával císař audience a hostiny pro několik desítek lidí, zvláště při manévrech. Ještě připomeňme, že panovník dodržoval svůj zaběhnutý rytmus dne i na cestách - zavčas vstával, vyřizoval akta, pravidelně obědval, dával audience, kolem páté odpoledne se podávala večeře a kolem deváté se již mocnář ubíral ke svému nočnímu odpočinku. Takto celých 68 let, které mu byly dopřány strávit na rakouském trůnu. - Ještě jednu zajímavost. Cesty představují pro každého mocnáře dodnes podstoupení zvýšeného rizika atentátu. František Josef I. to sám dobře věděl, byl na něho spáchán maďarským útočníkem Janosem Libényim atentát již v roce 1853 a to dokonce ve Vídni, ale přesto se zpravidla nenechával obklopovat hradbou tělesných strážců, odmítal jakékoliv zvláštní oddíly vojáků. Sám byl totiž rovněž především vojákem.
A nyní již k tématu samotnému. Císařské návštěvy Čech lze rozdělit na tyto větší okruhy:
a) oficiální návštěvy (těch bylo celkem 12), které směřovaly do Prahy,popř. se zastávkami na různých místech při cestě,
b) pobyt za účelem zpravidla mezistátního jednání,do této skupiny lze zařadit i císařskou účast na pravidelných podzimních manévrech (probíhaly v září na různých místech monarchie, několikráte i na Moravě nebo v Čechách),
c) soukromé cesty, které nebyly veřejně oznamovány, většinou návštěvy ex-císaře Ferdinanda,který po roce 1848 dlel na zámku v Ploskovicích a poměrně pravidelné návštěvy na císařských statcích v Čechách, zvláště pak v sedmdesátých letech.

Začněme tedy cestami Františka Josefa v době,kdy ještě nebyl císařem. Jak známo, arcivévoda Franci byl již od útlých let systematicky připravován na své budoucí poslání. Tak si vyžadovala situace,v níž se habsburský "dům" nalézal ve třicátých letech minulého století. Mladý arcivévoda Franci (syn mladšího bratra budoucího císaře Ferdinanda V. Františka Karla a jeho ženy arcivévodkyně Sofie Bavorské) díkybohu již brzy projevil zájem o panovnické záležitosti a již jako chlapec našel velikou zálibu v armádě. Vojenský princip života ho pak provázel až do smrti, považoval armádu za vyšší princip (svůj kladný postoj k této instituci dával najevo i tím, že oblékal pro téměř všechny příležitosti uniformu - později měl v šatníku 58 uniforem různých armád, tento oblek mu dával punc pevnosti, rozhodnosti a korektnosti). Ve třinácti letech dostal pod stromeček opravdovou kyrysnickou uniformu a k ní pochopitelně i pluk dragounů.
 
späť späť   1  |   2  |  3  |  4  |  5  |  ďalej ďalej
 
Copyright © 1999-2019 News and Media Holding, a.s.
Všetky práva vyhradené. Publikovanie alebo šírenie obsahu je zakázané bez predchádzajúceho súhlasu.