referaty.sk – Všetko čo študent potrebuje
Vít
Utorok, 15. júna 2021
Návštevy cisára Františka Jozefa I. v Čechách
Dátum pridania: 03.02.2002 Oznámkuj: 12345
Autor referátu: Lister
 
Jazyk: Čeština Počet slov: 6 254
Referát vhodný pre: Stredná odborná škola Počet A4: 23.1
Priemerná známka: 3.00 Rýchle čítanie: 38m 30s
Pomalé čítanie: 57m 45s
 

Byl v tom i snad kus vypočítavosti - projevit nyní plnou oddanost monarchii se mohlo kladně promítnout do budoucí možné revize vztahu Rakouska k Čechám. Ale již za dva roky poté vyhlížela celá situace zcela jinak. Vývoj v šedesátých letech a především rok 1866 přinutily panovníka zabývat se již s naprostou nevyhnutelností národnostními otázkami a to především záležitostí Uher. Výsledkem mnoha jednání pak byl rakousko-uherský dualismus. Jisté ústupky byly provedeny i v otázce Haliče a Bukoviny - v roce 1867 tak došlo v rámci posílení jisté autonomie k polonizaci krakovské a lvovské university a k zavedení polštiny jako vnitřního i vnějšího úředního jazyka. Pouze Čechy vyšly naprázdno - panovník sice přislíbil (roku 1861, 1865, 1871 a ještě několikrát potom), že se nechá korunovat na českého krále, ale zůstalo vždy pouze u slibu. Čeští poslanci dali svůj postoj k monarchii najevo zahájejím tzv. politiky pasivní rezistence na zemském sněmu, byly konány další demonstrativní akce - např. pouť Čechů na Rus 1867 a další, zejména pak tzv. poutě na hory - tábory lidu. Právě tyto aktivity, jichž se účastnily široké masy, se staly důvodem pro vyhlášení výjmečného stavu (potlačení občanských svobod a práv) v Praze a nejbližším okolí od 11.10.1868 do 28.4.1869.
V takovéto atmosféře přijíždí císař ve dnech 21.- 23.června 1868 na šestou oficiální návštěvu Prahy. Jak vidno, nevybral si zrovna nejvhodnější datum příjezdu - trefil se přesně na výročí popravy 27 českých pánů. Tuto císařovu návštěvu Prahy bychom mohli při zachování nejvyšší míry decentnosti označit za krajně nevydařenou - podle různých zpráv vítaly mocnáře velmi prořídlé "davy", sestávající většinou ze školou povinných dítek. Proběhly sice obvyklé audience a oblíbené vojenské přehlídky, ale vše v obzvláště strnulém a nervozním duchu. Snad proto byl "hlavní" účel této návštěvy a to otevření nového mostu (v pořadí třetího přes Vltavu), jenž nesl pochopitelně císařovo jméno (po válce byl přejmenován na most R.Štefanika, dnes stojí na jeho místě most Švermův), poněkud odsunut do pozadí před očekávaným politickým jednáním, které se mělo více zabývat řešením výše nastíněného problému. V den, kdy měl být nový most slavnostně zpřístupněn se konalo na Žofíně mohutně studentské shromáždění. To se sice ihned po příchodu policejních oddílů na výzvu jednoho z organizátorů Jaromíra Čelakovského rozešlo, ale i nadále trval nepokoj v ulicích města, bylo slyšet z mnoha hrdel písně rázu národního - Hej, Slované! atd. - a i protirakouská hesla, doprovázející pálení provládního tiskového orgánu Pražský deník.
 
späť späť   4  |  5  |   6  |  7  |  8  |  ďalej ďalej
 
Copyright © 1999-2019 News and Media Holding, a.s.
Všetky práva vyhradené. Publikovanie alebo šírenie obsahu je zakázané bez predchádzajúceho súhlasu.