S příchodem přímé okupace se toto spektrum dále diferencuje.
Jednou ze skutečností, jenž přispěly k této hlubší diferenciaci byl krach nejen faktické československé vzájemnosti, ale i její samotné ideje.
Proto vznikají skupiny, které se ve svých snahách soustřeďují pouze na českou státnost a prosazující tzv.maločeskou koncepci:
a) První z nich byla podřízena říši, neboť se domnívala, že silná velmoc (vítěz případného konfliktu) nám zajistí existenci. K této skupině řadíme příznivce R.Gajdy, vlajkaře, plk.Moravce a také tzv.aktivisty, stejně jako některé hospodářské kruhy. b) Druhý směr naopak věřil v samostatnost po porážce Hitlera a prosazoval následné budování českého státu, a nejlépe v rámci většího uskupení středoevropských zemí na bázi federace.
Největším nebezpečím obou programů byla možnost jejich zneužití Německem k posílení vlastních pozic a tím celou snahu zbavit se německých pout naprosto znemožnit. Navíc se většina národa nehodlala smířit se životem na kolenou.
Na zcela jiných principech postavil svou činnost odboj - výrazný fenomén národní rezistence, respektive té její části, která odmítla jakékoliv formy spolupráce s okupačním režimem. Jak již bylo naznačeno výše, nejednalo se ani v nejmenším o jednotnou organizaci, přesto lze hovořit o několika významných uskupeních:
a) Konzervativně a pravicově orientovaní odbojáři se vyskytovali především v protektorátních strukturách a jako nejvýznamějšího představitele této skupiny můžeme jmenovat gen. A.Eliáše (zprostředkovával např. vzájemný styk zpravodajských skupin a důstojnické skupiny Obrana národa, měl kontakty na Beneše a další exilové představitele), popř. odbojáře z vedení Národního souručenství. V rámci této skupiny tedy došlo k propojení představitelů I. i II.republiky se členy protektorátní vlády. Cílem této skupiny bylo osvobození země a to formou restituce ČSR (popř.českého státu), přičemž konkrétní podoba měla korespondovat s výsledkem války.
b) Obrana národa, vedená gen. J.Bílým a gen. S.Ingrem, se rekrutovala z důstojníků bývalé čs. armády. Tato počítala s provedením vojenského převratu a nastolení vojenské diktatury s cílem obnovit ČSR. Následně mělo dojít k jejímu očištění od Němců.
c) Politické ústředí, v čele s P.Šámalem, představovalo původně organizaci politických špiček, která jednala z pověření E.Beneše. Jejím cílem byla pochopitelně obnova ČSR, přičemž se počítalo s posílením českého charakteru budoucího státu, včetně vysídlení části Němců.
d) Petiční výbor "Věrni zůstaneme" byl složen z radikálních socialistů, ze zástupců odborů, stoupenci tzv.etického socialismu a dále učitelé a profesoři, zednáři atd. Tito přestavovali radikálnější benešovské křídlo usilijící o obnovu ČSR formou revoluce.
e) Následují další menší, ale mnohdy vlivné organizace, např.