Na základě těchto zásad se uskutečňovalo postupné sbližování s Jakschem. Když se ale v listopadu 1940 o Benešových záměrech dozvěděli představitelé ÚVODu, ostře proti tomu vystoupili. Beneš jim v radiogramu z 18.listopadu 1940 připomíná, že je třeba vést tuto politiku ne v touze po pomstě, ale v souladu s trvalými zájmy ČSR.
4.února 1941 pak je zveřejněno výše jnemované memorandum, které dále rozvádí Benešovy představy. Předně je zde zmiňován fakt právní kontinity budoucí obnovené ČSR, neboť tato byla rozbita nátlakem. Podstatnou částí textu pak Beneš představoval svou koncepci dvou národnostních okruhů - tyto vycházely z teorie existence tzv.státních historických hranic a hranic etnických. Oba okruhy měly být uzavřené a v rámci německého okruhu se počítalo s vytvořením tří žup - karlovarské, liberecké a krnovské. Počet německých obyvatel měl být snížen na minimum a důsledné oddělení obou okruhů mělo být akcentováno zrušením tzv,jazykových ostrůvků - příslušníci těchto ostrůvků by pak byli přesídleni "ke svým".
Jak vidno, vracel se zde Beneš k některým návrhům z léta 1938, kdy usiloval o dohodu s SdP. Stejně ale jako v roce 1938, byl i roku 1941 ostře kritizován a tak tuto poněkud komplikovanou platformu na jaře 1941 opustil a přiklonil se již plně na stranu zastánců odsunu (vyhnání) Němců a zachování předmnichovských hranic. Hledá od této chvíle oporu pro tuto variantu u představitelů západních velmocí, tito - zvláště Churchil - mu však v otázce obnovení hranic z roku 1938 nejsou příliž nakloněni. Zde začíná tedy snaha podporovat zviditelnění české rezistence, zde ale také začíná snaha o získání porozumění pro české záměry u další velmoci - SSSR tou dobou vstupuje do války a dostává se tedy "do hry". Markantnějšího úspěchu na tomto poli však Beneš dosáhne až v roce 1943. Rok 1942 patří jednoznačně zviditelnění českého odboje, který provedl s podporou Londýna svou největší a zároveň i poslední akci - akci "atentát".

Česká rezistence v roce 1942
Posílení českého odboje okupační režim pochopitelně pocítil zvýšeným výskytem sabotážních akcí a dalšími aktivitami. V rámci zamezení tomuto trendu je na konci září 1941 na místo zastupujícího říšského protektora v Praze jmenován Reihard Tristan Eugen Heydrich, který tak nahradil Konstantina von Neuratha. Heydrich zahájil od první minuty svého pobytu v Praze postupné plnění své koncepce tzv.konečného řešení české otázky.