1. SVĚTOVÁ VÁLKA (1914-1918) časový přehled událostí

Vyvrcholení sporů mezi evropskými velmocemi, sdruženými od přelomu 19. a 20. století do dvou obranných bloků: trojspolku (Německo, Rakousko-Uhersko a Itálie; 1879-1882) a trojdohody (Velká Británie, Francie a Rusko; 1894-1907).
Příčiny války: snaha některých států o rozpínavost a zisk koloniálního území (př. Německo a Itálie); nevyřešené problémy na Balkáně (napjaté vztahy Ruska a R-U s tamními národy pod tureckou nadvládou); v závěru 19.století vzedmuté národnostní a nacionální napětí, spojené s hospodářským boomem evropských států, hlavně Německa (zbrojení…). Záminkou rozpoutání konfliktu byl atentát na R-U následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este v Sarajevu 28.6.1914, spáchaného srbskou organizací Černá ruka.

I. Vstup do války a válečné události do konce r. 1914
Rakousko-Uhersko požadovalo vyšetření okolností atentátu do jednoho měsíce. Když tento termín vypršel, vyhlásilo R-U Srbsku 28.7. válku. Srbsko bylo podpořeno jejich spojencem Ruskem; následně se do války zapojily zbylé státy: Německo vyhlásilo válku Rusku a Francii; Velká Británie, Francie a Rusko vypověděly válku Německu a Rakousko-Uhersku. Stranou zůstala pouze Itálie. V srpnu vstoupilo do války s Německem i Japonsko; na podzim pak Rusko vyhlásilo válku Turecku.
V srpnu 1914 proběhla ve všech státech mobilizace armád. Na konci srpna spustili Němci tzv. Schlieffenův plán, postavený na bleskové porážce Francie a následné válce s Ruskem, o němž se předpokládalo, že nebude schopno rychle zmobilizovat. Rusko ale vyrazilo do boje ještě před dokončením mobilizace a tak byly v létě 1914 otevřeny naráz tři evropské fronty: západní, východní a jižní (tzv. Balkánská).

Západní fronta: V září jsou Němci zastaveni v tzv. 1. bitvě na řece Marně (asi 100 km od Paříže) – následuje pozvolný přechod k tzv. zákopové válce; v listopadu se nepodařil německý pokus o průlom v bitvě u Ypres (ve Flandrech v Belgii).