Štrnásť bodov prezidenta Spojených štátov amerických W. Wilsona - úplné znenie

8. ledna 1918

Naším programem je program světového míru a tento program je podle našeho názoru následující:
ČÁST I.
Veřejné dohody o míru, veřejně dohodnuté, po nichž nebude už tajných dohod mezinárodních jakéhokoli druhu; diplomacie bude vždy postupovat přímo před zraky veřejnosti.
ČÁST II.
Naprostá svoboda plavby na mořích mimo pobřežní vody v míru i ve válce, s výjimkou případu, kdy moře mohou býti zcela nebo částečně uzavřena při mezinárodní akci, prováděné s tím, aby bylo vynuceno plnění mezinárodních závazků.
ČÁST III.
Co nejúplnější odstranění všech hospodářských přehrad a zavedení rovnosti v hospodářských stycích mezi všemi národy, které přijímají mír a sdruží se k jeho zachování.

ČÁST IV.
Budou dány a přijaty přiměřené záruky, že ozbrojení států bude sníženo na nejnižší míru, slučitelnou s jejich domácí bezpečností.

ČÁST V.
Dobrovolná,-nepředpojatá a naprosto nestranná úprava veškerých koloniálních požadavků, při níž bude přísně zachovávána zásada, že při rozhodování o všech takových otázkách svrchovanosti musí zájmy národů, o které jde, míti stejnou váhu jako spravedlivé požadavky vlád, jejichž nárok má býti vymezen.

ČÁST VI.

Vyklizení celého ruského území a takové uspořádání všech otázek Ruska se týkajících, které bude zaručovat nejlepší a nesvobodnější součinnost všech ostatních národů světa k tomu, aby Rusku zajistily. ničím nerušenou možnost určovat si nezávisle svůj vlastní politický rozvoj a státní politiku a aby Rusko ujistily, že bude srdečně přivítáno ve společnosti svobodných států se zřízením, které si samo vybere; a více než přivítáno, že se mu dostane pomoci všeho druhu, jíž by potřebovalo a samo si přálo; způsob, jakým budou vůči Rusku jeho bratrské národy v budoucích měsících postupovat, bude trpkou zkouškou jejich dobré vůle a jejich pochopení pro potřeby Ruska. a na rozdíl od jejich vlastních zájmů, jakož i jejich rozumné a nesobecké sympatie.

ČÁST VII.
Belgie - celý svět s tím bude souhlasit - musí býti vyklizena a obnovena bez jakýchkoli pokusů o omezení svrchovanosti, jíž požívá stejně jako všechny ostatní svobodné národy. Žádný jiný čin neposlouží tak jako tento, aby mezi národy byla obnovena důvěra v zákony, které samy ustanovily a určily k tomu, aby řídily jejich vzájemné styky.

Bez tohoto ozdravujícího činu se celá stavby a platnost mezinárodního práva navždy oslabí.

ČÁST VIII.

Celé území Francie budiž osvobozeno, obsazené části vráceny a bezpráví, které na Francii spáchalo Prusko v roce 1871 ve věci Alsaska-Lotrinska a které kalilo světový mír téměř padesát let, budiž napraveno, aby mohl býti obnoven mír v zájmu všech.

ČÁST IX.

Hranice Itálie nechť jsou upraveny padle zřetelně seznatelných národnostních hranic.

ČÁST X.

Národům Rakousko-Uherska, jehož místo mezi národy přejeme si míti zachováno a zajištěno, budiž dána co nejvolnější možnost autonomního rozvoje.

ČÁST XI.

Rumunsko, Srbsko a Černá Hora nechť jsou vyklizeny; obsazená území vrácena; Srbsku přiznán volný a bezpečný přístup k moři a vzájemné vztahy jednotlivých balkánských států nechť jsou určovány přátelskou dohodou podle historicky vytvořených hranic a národnostní příslušnosti; k tomu třeba připojit mezinárodní záruky politické a hospodářské nezávislosti a územní celistvosti jednotlivých balkánských států.

ČÁST XII.

Tureckým částem nynější říše otomanské budiž zajištěna bezpečnost a svrchovanost; avšak ostatním národnostem, které žijí nyní pod tureckou vládou, třeba spolehlivě zajistit bezpečnost života a naprosto nerušenou možnost volného a samostatného rozvoje; Dardanelly nechť jsou trvale otevřeny jakožto volná cesta pro lodi a obchod všech národů pod záštitou mezinárodních záruk.