Varšavská zmluva - úplné znenie

Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi Albánskou lidovou republikou, Bulharskou lidovou republikou, Maďarskou lidovou republikou, Německou demokratickou republikou, Polskou lidovou republikou, Rumunskou lidovou republikou, Svazem sovětských socialistických republik a Československou republikou, sjednaná ve Varšavě dne 14.

května 1955

Jménem Republiky Československé!

Antonín Zápotocký,
prezident republiky Československé,
všem,
kteří tento list čísti nebo čtouce slyšeti
budou,
pozdravení.

Jménem Republiky Československé,
Albánské lidové Republiky,
Bulharské lidové Republiky,
Maďarské lidové Republiky,
Německé demokratické Republiky,
Polské lidové Republiky,
Rumunské lidové Republiky
a Svazu sovětských socialistických Republik,

byla sjednána tato Smlouva:

Smlouva
o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci
mezi Albánskou lidovou republikou, Bulharskou lidovou republikou,
Maďarskou lidovou republikou, Německou demokratickou republikou,
Polskou lidovou republikou, Rumunskou lidovou republikou,
Svazem sovětských socialistických republik a Československou
republikou

Smluvní strany,

znovu stvrzujíce své úsilí o vytvoření systému kolektivní
bezpečnosti v Evropě založeného na účasti všech evropských států
bez ohledu na jejich společenské a státní zřízení, což by umožnilo
sjednotit jejich úsilí v zájmu zajištění míru v Evropě,

přihlížejíce zároveň k situaci, která vznikla v Evropě v
důsledku ratifikace pařížských dohod předvídajících vytvoření
nového vojenského seskupení v podobě "Západoevropské unie" za
účasti remilitarizovaného západního Německa a jeho zapojení do
Severoatlantického bloku, což zvyšuje nebezpečí nové války a
ohrožuje národní bezpečnost mírumilovných států,

jsouce přesvědčeny o tom, že za těchto podmínek mírumilovné
státy Evropy musí učinit nutná opatření k zajištění své
bezpečnosti a v zájmu zachování míru v Evropě,

řídíce se cíli a zásadami Charty Organizace Spojených národů,

v zájmu dalšího upevnění a rozvoje přátelství, spolupráce a
vzájemné pomoci v souladu se zásadou respektování nezávislosti a
svrchovanosti států, jakož i zásadou nevměšování do jejich
vnitřních věcí,

rozhodly se uzavřít tuto Smlouvu o přátelství, spolupráci a
vzájemné pomoci a jmenovaly svými zplnomocněnci:

Prezídium Lidového shromáždění Albánské lidové republiky -
Mehmeta Shehu,
předsedu Rady ministrů Albánské lidové republiky,

Prezídium Lidového shromáždění Bulharské lidové republiky -
Vylko Červenkova,
předsedu Rady ministrů Bulharské lidové republiky,

Prezídium Maďarské lidové republiky -
Andráse Hegedüse,
předsedu Rady ministrů Maďarské lidové republiky,

Prezident Německé demokratické republiky -
Otto Grotewohla,
předsedu vlády Německé demokratické republiky,

Státní rada Polské lidové republiky -
Józefa Cyrankiewicze,
předsedu Rady ministrů Polské lidové republiky,

Prezídium Velkého národního shromáždění Rumunské lidové
republiky -
Gheorghe Gheorghiu-Deje,
předsedu Rady ministrů Rumunské lidové republiky,

Prezídium Nejvyššího sovětu Svazu sovětských socialistických
republik -
Nikolaje Alexandroviče Bulganina,
předsedu Rady ministrů Svazu sovětských socialistických
republik,

Prezident Československé republiky -
Viliama Širokého,
předsedu vlády Československé republiky,

kteří po předložení svých plných mocí, jež byly shledány v
náležité formě a v plném pořádku, dohodli se na tomto:

Čl.1

Smluvní strany se zavazují v souhlase s Chartou Organizace
Spojených národů zdržovat se ve svých mezinárodních vztazích
hrozby silou nebo jejího použití a urovnávat své mezinárodní spory
mírovými prostředky tak, aby nebyl ohrožován mezinárodní mír a
bezpečnost.

Čl.2

Smluvní strany prohlašují, že jsou ochotny účastnit se v
duchu upřímné spolupráce všech mezinárodních jednání, jejichž
cílem je zajistit mezinárodní mír a bezpečnost, a plně poskytnout
své síly pro uskutečnění těchto cílů.

Přitom Smluvní strany budou usilovat o to, aby v dohodě s
jinými státy, které si budou přát spolupracovat v této věci, byla
učiněna účinná opatření k všeobecnému snížení zbrojení a k zákazu
atomových a vodíkových zbraní, jakož i jiných druhů zbraní
hromadného ničení.

Čl.3

Smluvní strany budou se spolu radit o všech důležitých
mezinárodních otázkách, které se dotýkají jejich společných
zájmů, vedeny jsouce zájmem upevnění mezinárodního míru a
bezpečnosti.

V zájmu zajištění společné obrany a zachování míru a
bezpečnosti budou se Smluvní strany bezodkladně spolu radit v
každém případě, kdy podle mínění kterékoli z nich bude hrozit
ozbrojený útok proti jednomu státu nebo několika státům
zúčastněným na Smlouvě.

Čl.4

Dojde-li v Evropě k ozbrojenému útoku proti jednomu státu
nebo několika státům zúčastněným na Smlouvě se strany kteréhokoli
státu nebo skupiny států, každý stát zúčastněný na Smlouvě na
základě práva na individuální nebo kolektivní sebeobranu, v
souhlase s článkem 51 Charty Organizace Spojených národů, poskytne
státu nebo státům, které byly takto napadeny, okamžitou pomoc,
individuálně i v dohodě s ostatními státy zúčastněnými na Smlouvě
a to všemi prostředky, které považuje za nutné, včetně použití
ozbrojené síly. Státy zúčastněné na Smlouvě budou se neprodleně
radit o společných opatřeních, která je nutno podniknout pro
obnovení a zachování mezinárodního míru a bezpečnosti.

O opatřeních podniknutých na základě tohoto článku bude
zpravena Rada bezpečnosti v souhlase s ustanoveními Charty
Organizace Spojených národů. Tato opatření budou zastavena,
jakmile Rada bezpečnosti učiní opatření nutná k obnovení a
zachování mezinárodního míru a bezpečnosti.

Čl.5

Smluvní strany se dohodly vytvořit Spojené velení svých
ozbrojených sil, které budou podle dohody mezi stranami vyčleněny
pod řízení tohoto velení, jež bude jednat podle společně
stanovených zásad. Smluvní strany učiní také jiná dohodnutá
opatření nutná k upevnění jejich obranyschopnosti tak, aby byla
chráněna mírová práce jejich národů, zaručena nedotknutelnost
jejich hranic a území a zajištěna obrana před možnou agresí.

Čl.6

K provádění touto Smlouvou stanovených porad mezi státy
zúčastněnými na Smlouvě a k projednání otázek vznikajících při
provádění této Smlouvy zřizuje se Politický poradní výbor, v němž
bude každý stát zúčastněný na Smlouvě zastoupen členem vlády nebo
jiným zvlášť jmenovaným zástupcem.

Výbor může zřizovat pomocné orgány, které se ukáží být
potřebnými.

Čl.7

Smluvní strany se zavazují neúčastnit se žádných koalic nebo
spojenectví a neuzavírat žádných dohod, jejichž cíle jsou v
rozporu s cíli této Smlouvy.

Smluvní strany prohlašují, že jejich závazky vyplývající z
platných mezinárodních smluv nejsou v rozporu s ustanoveními této
Smlouvy.

Čl.8

Smluvní strany prohlašují, že budou působit v duchu
přátelství a spolupráce k dalšímu rozvoji a upevnění vzájemných
hospodářských a kulturních styků, řídíce se zásadou vzájemného
respektování nezávislosti a svrchovanosti a zásadou nevměšování
do vnitřních věcí druhého státu.

Čl.9

Tato Smlouva je otevřena přístupu dalších států bez ohledu na
jejich společenské a státní zřízení, které vyjádří ochotu svou
účastí na této Smlouvě napomáhat sjednotit úsilí mírumilovných
států o zajištění míru a bezpečnosti národů.

Takový přístup
vstoupí v platnost se souhlasem států zúčastněných na Smlouvě po
odevzdání listiny o přístupu ke Smlouvě do úschovy vládě Polské
lidové republiky.

Čl.10

Tato Smlouva podléhá ratifikaci a ratifikační listiny budou
odevzdány do úschovy vládě Polské lidové republiky.

Smlouva vstoupí v platnost dnem, kdy bude odevzdána poslední
ratifikační listina. Vláda Polské lidové republiky zpraví
ostatní státy zúčastněné na Smlouvě o odevzdání každé
ratifikační listiny do úschovy.

Čl.11

Tato Smlouva zůstává v platnosti po dobu dvaceti let. Pro
Smluvní strany, které do roka před uplynutím této lhůty
neodevzdají vládě Polské lidové republiky prohlášení o vypovězení
Smlouvy, zůstane Smlouva v platnosti po dobu dalších deseti let.

Bude-li v Evropě vytvořen systém kolektivní bezpečnosti a za
tím účelem uzavřena Celoevropská smlouva o kolektivní bezpečnosti,
o což budou Smluvní strany vytrvale usilovat, pozbude tato Smlouva
platnosti dnem, kdy vstoupí v platnost Celoevropská smlouva.

Sepsáno ve Varšavě dne čtrnáctého května 1955 v jednom
vyhotovení v jazyce českém, ruském, polském a německém, při čemž
všechna znění mají stejnou platnost.

Ověřené opisy této Smlouvy
odevzdá vláda Polské lidové republiky všem ostatním účastníkům
Smlouvy.

Na důkaz toho zplnomocněnci podepsali tuto Smlouvu a
přiložili k ní pečeti.

Z plné moci Prezídia Lidového shromáždění
Albánské lidové republiky
Mehmet Shehu

Z plné moci Prezídia Lidového shromáždění
Bulharské lidové republiky
Vylko Červenkov

Z plné moci Prezídia
Maďarské lidové republiky
András Hegedüs

Z plné moci prezidenta
Německé demokratické republiky
Otto Grotewohl

Z plné moci Státní rady
Polské lidové republiky
Józef Cyrankiewicz

Z plné moci Prezídia Velkého národního shromáždění
Rumunské lidové republiky
Gheorghe Gheorghiu-Dej

Z plné moci Prezídia Nejvyššího sovětu
Svazu sovětských socialistických republik
Nikolaj Alexandrovič Bulganin

Z plné moci prezidenta
Československé republiky
Viliam Široký

Shlédnuvše a prozkoumavše tuto Smlouvu a vědouce, že Národní
shromáždění republiky Československé s ní souhlasí, prohlašujeme
ji za schválenu, přijatu, potvrzenu a utvrzenu a mocí listu tohoto
podepsaného naší rukou vlastní ji schvalujeme, přijímáme,
potvrzujeme a utvrzujeme, slibujíce slovem svým, Jménem republiky
Československé, že ji pevně a neporušitelně zachováme a
nedopustíme, aby proti ní jednáno bylo z jakékoli příčiny a
jakýmkoli vymyšleným způsobem.

Tomu na svědomí jsme tento list vyhotoviti kázali a k němu
pečeť republiky Československé přitisknouti dali.

Jenž jest dán na hradě Pražském,

dne 26. května léta tisícího devítistého padesátého pátého.

Prezident republiky Československé:
Antonín Zápotocký, v. r.

Ministr zahraničních věcí:
Václav David, v. r.

_.