Dne 1. září začala přepadením Polska 2. světová válka. Velká Británie a Francie, které se zavázaly poskytnout Polsku vojenskou a materiální pomoc, vyhlásily 3. září Německu válku. Obě mocnosti však svůj slib nesplnily a ponechaly svého spojence napospas fašistické agresi. Jejich početné jednotky stály pasivně u téměř nekrytých německých hranic a vyčkávaly. Toto období nazývané také jako "podivná válka" skončilo až v květnu 1940, kdy německá vojska zaútočila na Francii, Belgii, Holandsko a Lucembursko.

"Polské taženi" mělo za těchto okolností jednoznačný průběh. Nedostatečně a zastarale vyzbrojena polská armáda v čele s nekvalitním velením nebyla schopna odolat drtivému náporu německých vojsk. Za necelé čtyři týdny bylo Polsko obsazeno německými a sovětskými vojsky. Tyto státy si jeho území také rozdělily podle již dříve uzavřené tajné smlouvy.

Spolu se začátkem bojů na pevnině začala i "bitva o Atlantik". Ta trvala až do kapitulace Německa v roce 1945 a na německé straně se jí účastnily především ponorky, které se snažily potápěním obchodních lodí ochromit dovoz surovin a potravin do Velké Británie. Větší válečná plavidla do této bitvy z hlediska potopené tonáže zasahovala jen v malé míře. Mezi nejznámější z tohoto období patří plavba německé kapesní bitevní lodě "Graf Spee", kterou nakonec v polovině prosince 1939 britské loďstvo vypátralo a potopilo.

Koncem listopadu začala "finsko - sovětská válka". Přes drtivou převahu sovětských vojsk se boje protáhly až do března 1940, kdy bylo Finsko přinuceno kapitulovat. Rudá armáda však utrpěla těžké ztráty, které byly mnohonásobně vyšší než ztráty finské. Bylo to způsobeno především nedostatečnou přípravou sovětských vojsk a špatným velením, které se ještě nestačilo vzpamatovat z předchozích čistek důstojnického sboru.

Relativního klidu po dobytí Polska využilo Německo k přípravě dalších válečných tažení plánovaných na rok 1940. Jako první bylo v dubnu 1940 přepadeno Dánsko a Norsko. Tyto země měly významnou strategickou polohu, protože Dánsko kontrolovalo průlivy z Baltského moře do Atlantského oceánu. V případě, že by zůstalo v rukou spojenců, mohly být vážně ohroženy, pro Německo životně důležité, dodávky železné rudy ze Švédska. Němci zde naopak vybudovali významná letiště pro průzkumná a bombardovací letadla.

10. května došlo k další významné události. Německo zahájilo západní tažení a bez varování přepadlo Belgii, Holandsko, Lucembursko a Francii.