Předsedou nové vlády se stal tehdy jednasedmdesátiletý František Kolovrat.

Petice byla císaři Ferdinandovi předána 22. března. Panovník deputaci nakrátko přijal a sdělil, že odpovědi se jí brzy dostane prostřednictvím hraběte Kolovrata. Kabinetní list ale všechny zklamal. Byl vydán sedm dní poté, co podobných požadavků u vlády dosáhli Maďaři. Ale po přečtení císařova dopisu bylo jasné, že jim vyhověl jen v několika málo bodech. Češi získali rovnoprávné postavení češtiny s němčinou, zřízení obecní samosprávy, obsazování úřadů domácím obyvateli znalými obou zemských jazyků, zmírnění potravní daně, kolkovních a taxovních poplatků a vytváření obecních ozbrojených sborů. Ostatní požadavky byly víceméně pouze přislíbeny či odloženy a nejdůležitější body petice byly zodpovězeny zamítavě či vyhýbavě. Nesrovnatelný rozdíl mezi císařovou odpovědí na požadavky obyvatelstva Maďarska českých zemí byl patrně způsoben tím, že si Rakousko nechtělo Maďary znepřátelit. Týden po ústupku Maďarům se uklidnila situace v zemi a nápor revoluce byl utlumen, což Rakousko utvrdilo v tom, že další ústupky již nebudou nutné. Obyvatelstvo v Čechách bylo o to zklamanější, protože si zamítavou odpověď vůbec nepřipouštělo. Reakce radikálů byla taková, že kabinetní list odmítli a na další schůzi (na Žofínském ostrově) se uvažovalo dokonce o zbraních. Lidé byli rozhodnuti připravit novou petici. Lidé se bouřili a ve skupinách se hrnuli ke Stadionovi, aby ho donutili petici podepsat. Tak se zdůraznilo, že za požadavky stojí celá země. Deputace znovu odjela s peticí do Vídně 31. března a odevzdala ji do rukou ministra vnitra Pillersdorffa. Neklid dvora a vlády způsobený porážkami Rakušanů v Itálii pod vedením generála Radeckého a stále nové požadavky Maďarů způsobily, že obyvatelstvu českých zemí bylo vyhověno. Proti tomu se ale postavili čeští, moravští a slezští Němci žijící a působící ve Vídni. Sepsali protest, který zaslali ministru Pillersdorffovi 9. dubna 1848. Kabinetní list byl ale vystaven den před tím a námitky Němců již neměly na vzniklou situaci žádný vliv. 10. dubna 1848 napsal František Palacký otevřený dopis, jenž je znám pod názvem Psaní do Frankfurtu. Jménem českého národa v něm odmítl začlenění Čech do budoucího sjednoceného Německa. Nejlepší záruka svébytného rozvoje českého národa spatřoval v rakouské monarchii, jež by byla přeměněna v konstituční federaci rovnoprávných národů. V Praze vznikl 10. dubna Národní výbor, jako politický orgán buržoazně konstitučního hnutí.