Jako protiváhu Národnímu výboru založili stoupenci velkoněmecké myšlenky v Praze Konstituční spolek, který se zasazoval o začlenění Čech do budoucího sjednoceného Německa. 25.dubna 1848 byla vydána vídeňskou vládou oktrojovaná* ústava. Po vlně odporu revoluční Vídně však byla 16.května 1848 odvolána. * taková ústava, kterou nařizoval císař a vláda ze své moci bez schválení parlamentu
12.června 1848 v pondělí svatodušní došlo v Praze, kde ještě zasedal Slovanský sjezd, k studentským bouřím nejasných cílů. Povstání radikální mládeže bylo vojskem velícího generála knížete Windischgratze potlačeno. Výsledky opatrné politiky Palackého byly tímto zmařeny .

2.-12. července 1848 se v Praze konal Slovanský sjezd. Výsledkem byl Manifest sjezdu slovanského k národům evropským, který odsuzoval politický a národnostní útlak.

22.července 1848 byl ve Vídni zahájen Ústavodárný říšský sněm. V nepřímých volbách bylo zvoleno v Čechách 55 českých (vesměs národní liberálové) a 35 německých poslanců a ve Slezsku 1 český a 9 německých poslanců. Jediným velkým činem tohoto sněmu bylo vydání zákona o zrušení poddanství (7.září 1848). 6.října vypuklo ve Vídni povstání a sněm byl přemístěn do Kroměříže (zde zasedal do 7. března 1849, kdy byl rozehnán vojskem). Císař Ferdinand V. uprchl z revoluční Vídně a uchýlil se pod ochranu olomoucké pevnosti. 22. listopadu – čeští poslanci vyvíjeli nátlak na císařský dvůr, aby byl parlament přeložen na Moravu. V Kroměříži se sešel parlament a zasedání probíhalo ve stínu politických sil, které nejen že nepřály revoluci, ale byly i proti všem zásadám liberální občanské společnosti. Do čela rakouské vlády byl postaven Windischgrätzův bratr kníže Felix Schwarzenberg. Další události roku 1848

- vyšlo v Brně první číslo Týdeníku listů ponaučných a zábavných. - založen český politický spolek Lípa slovanská. - vyšlo první číslo Pražského večerního listu. - historik F. Palacký začal vydávat v Praze v českém překladu své životní dílo Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě (originál napsán německy pod názvem Geschichte von Böhmen). Od III.dílu začaly Dějiny vycházet v češtině jako originál a v němčině jako překlad.

František Palacký – životopis (14.7.1798 - 26.5.1876)



Rodina:

Narodil se v rodině evangelického kazatele v Hodslavicích na Moravě. Studoval na latinské evangelické škole v Trenčíně a na evangelickém lyceu v Bratislavě. Pak působil jako učitel v šlechtických rodinách. V roce 1923 se natrvalo přestěhoval do Prahy. Zde se stal prvním redaktorem Časopisu společnosti vlasteneckého musea v Čechách a roku 1831 byl jmenován historiografem Českého království.