referaty.sk – Všetko čo študent potrebuje
Albert
Streda, 8. apríla 2020
Rakety V2 (druhá svetová voja)
Dátum pridania: 11.06.2002 Oznámkuj: 12345
Autor referátu: Samanius
 
Jazyk: Čeština Počet slov: 532
Referát vhodný pre: Stredná odborná škola Počet A4: 1.9
Priemerná známka: 2.97 Rýchle čítanie: 3m 10s
Pomalé čítanie: 4m 45s
 
Vážení a milý, zde přítomní.
Dnes bych vás chtěl seznámit s jedním skvělým a převratným vynálezem 2. světové války. Nastíním vám, jaký měl tento vynález vliv na válku, co se skrývalo uvnitř, v čem byl tak převratný a jaký měl přínos pro rakety dneška, kde se vyráběl a proč bylo těžké zničit ho na zemi. Bude řeč o raketách, které naháněly hrůzu, které se nedaly zastavit ani zničit, říkalo se jim V2, to znamená Vergeltungswaffe, neboli zbraň odplaty.
Když němci zjistili, že rakety V1, předchůdci V2, začínají být lehce zničitelné a nedosahují takových výsledků, jakých se od nich očekávalo. Začali němečtí vědci pod vedením ing. Barona Wernhera von Brauna vymýšlet a konstruovat nástupce neefektivních raket V1. Výsledek se dostavil 8. září 1944 v půl sedmé večer, když nad Londýnem byl několik sekund slyšet jen zvláštní ječivý zvuk motorů. Po chvíli se ozvala strašlivá rána a jeden z domů v ulici doslova zmizel. Londýn se totiž stal obětí velkého triumfu německých vědců, z dílny Wernhera von Brauna vyšla první raketa V2, která trefila předpokládaný cíl.
Celé dva roky pracovali vědci na této zbrani. Vývoj i pozdější výroba probíhala v tajnosti na ostrově Behneminde poblíž Německa. Testy těchto raket probíhali v odlehlých oblastech německých Alp. První starty těchto raket nebily zrovna nejlepší, neboť některé rakety ani nevzlétly, jiné explodovaly již na zemi, nebo spadly mimo určený cíl. Jedna raketa dokonce nechtěně spadla v Polsku a ani neexplodovala. Když se blížilo září, vše bylo dokonale vyladěné a připraveno ke startu.
Raketa V2 byla skoro 14 metrů vysoká, vážila okolo 13 tun, byla schopná nést až jednu tunu výbušniny. Používal se amatol, což byla nejsilnější konvenční výbušnina této doby. Nalož byla umístěna v hrotu rakety. Byla poháněna směsí ethylalkoholu a vody, která byla pomocí přečerpávací pumpy vedena do spalovací komory, která se zažehovala střelným prachem. Tady směs reagovala s tekutým kyslíkem a to vytvářelo proud horkých plynů a ten poháněl raketu vpřed. To umožňovalo raketám vystoupat do výše 160 kilometrů a měli dolet okolo 322 kilometrů.
Rakety V2 se odpalovaly z mobilních raketových zakladen. Bylo to velice výhodné, jelikož neexistoval způsob, jak raketu zničit ve vzduchu.
 
   1  |  2    ďalej ďalej
 
Copyright © 1999-2019 News and Media Holding, a.s.
Všetky práva vyhradené. Publikovanie alebo šírenie obsahu je zakázané bez predchádzajúceho súhlasu.