referaty.sk – Všetko čo študent potrebuje
Bibiána
Štvrtok, 2. decembra 2021
Česká architektúra v 10. storočí
Dátum pridania: 02.10.2002 Oznámkuj: 12345
Autor referátu: neuvedeny
 
Jazyk: Čeština Počet slov: 3 674
Referát vhodný pre: Stredná odborná škola Počet A4: 14.2
Priemerná známka: 2.96 Rýchle čítanie: 23m 40s
Pomalé čítanie: 35m 30s
 

Uvnitř chrámu pak bylo vše uvedeno v dokonalou harmonii kamene a světla a třebaže kosmická symbolika jednotlivých částí byla známa pouze úzkému okruhu teologů a stavitelů (tajemství stavby kostelů a později i katedrál bylo nejpřísněji střeženo), každý rozuměl, uchvácen krásou a proporcemi tvarů, jakož i mohutností, z níž přímo mrazilo – vyjádřeno slovy Jákobovými: „Terribilis est locus iste – Jakou bázeň vzbuzuje toto místo.“ (Genezis 28,17). Zde nedocházelo k ničemu menšímu, než k zápasu o duši člověka. Symbolice tohoto zápasu odpovídalo také to, že křesťanské kostely byly nezřídka budovány přímo na místě vykonávání pohanských kultů. Dalším výrazným typem sakrální architektury jsou kláštery (konventy), které dokumentují další rozměr křesťanské víry – nabízejí útočiště pro ty, kteří se rozhodli vzdát se pozemských rozkoší a strávit svůj život v ústraní službou Bohu podle nejpřísnějších pravidel – tzv. řeholí. Na rozdíl od kostelů byly kláštery (z lat. claustrum – uzavřený) budovány na odlehlých místech, často hluboko v lesích. Jejich součástí byl prostý kostelík či kaple a obytné prostory členů řádu. Vedle sakrálních staveb vznikaly pochopitelně i světské dominanty, především pak hrady (castrum) a románské městské paláce a domy. Základem hradů byla kamenná obytná věž v mohutné hradba, za níž se skrývaly pak převážně dřevěné stavby. V Čechách navazují nejstarší kamenné stavby na architekturu Velké Moravy z 9.století (střediska – Mikulčice, Staré Město, Pohansko), kde byl také pokřtěn první historicky doložený Přemyslovec kníže Bořivoj. Právě on nechal postavit dva nejstarší kostely na území Čech – na svých sídlech na Levém Hradci (kostel sv. Klimenta) a v Praze (kostel Panny Marie na Pražském hradě – jeho základy jsou částečně odkryty v průjezdu na druhém hradním nádvoří). Dalšími stavbami jsou bazilika sv. Jiří (po polovině 10.století zde byl usazen řád Benediktinek, pravděpodobně v souvislosti s následným založením biskupství v Praze r. 973) a rotunda sv. Víta, založená knížetem Václavem. Ten začal být po své smrti (r. 935 ve Staré Boleslavi) uctíván jako patron a ochránce české země. Významným datem je pak rok 993, kdy byl (tehdy) nedaleko Prahy založen benediktinský klášter v Břevnově. Závěr prvního tisíciletí křesťanských dějin (a prvního století křesťanských dějin českých zemí) je poznamenán vyvražděním přemyslovských konkurentů Slavníkovců (r. 995) a následnou smrtí biskupa Vojtěcha Slavníkovce na misii v pohanském Prusku (jaro 997). V 11.století pak dochází díky upevněné státní organizaci k nebývalému rozvoji architektury a to jak sakrální, tak i světské - vzniká tzv. hradská správa: Praha, Kouřim, Plzeň, Litoměřice, Hradec Králové, Olomouc, Přerov, Brno, Znojmo. K rozvoji výše uvedených moravských center přispělo založení biskupství v Olomouci v polovině 11.století. Z místní architektury si pozornost zasluhuje zejména rotunda sv.
 
späť späť   1  |   2  |  3  |  4  |  5  |  ďalej ďalej
 
Copyright © 1999-2019 News and Media Holding, a.s.
Všetky práva vyhradené. Publikovanie alebo šírenie obsahu je zakázané bez predchádzajúceho súhlasu.