Tak totiž působí lomený oblouk na myšlení člověka - pod jeho dojmem se člověk napřimuje a uvědomuje si sám sebe.
Nejpodstatnější stavbou gotiky je katedrála. Jedná se o vícelodní chrám na půdorysu kříže, lemovaný po vnitřním obvodu kaplemi. Poprvé se objevují ve Francii kolem roku 1130 a hned je jich budováno několik najednou. Tato skutečnost nás přivádí na myšlenku, zda-li nebylo do Francie tajemství stavby těchto chrámů někým přineseno. Luis Charpentier, autor knihy Mysterium katedrály v Chartres, se domnívá, že právě kvůli zisku tohoto tajemství byl r. 1118 založen řád Rytířů Templu – templářů, kteří jej také přinesli o 10 let později do Francie a zanedlouho zde již vznikaly první chrámy. Při jejich konstruování využívali stavitelé dosud neznámé postupy a znalosti geometrie. A nejen to. Proto aby mohla katedrála plnit svůj účel – brány do království nebeského – bylo nutno vtělit do stavby i teologické zásady a zákonitosti lidského těla a lidské duše a to vše uvést v dokonalou harmonii. Bylo snad toto vědění podstatou onoho dosud neobjeveného pokladu templářů ?
Jisté je pouze to, že se gotická architektura zakrátko rozšířila téměř po celé Evropě. K nám se dostává před polovinou 13. století a zastihuje Čechy na prahu nejmohutnějšího středověkého rozvoje a zároveň zásadní přeměny. V této době je pozvolný opouštěn přežitý model hradské správy řízené panovníkem – ve vznikající krajské správě se uplatňuje již naplno nová společenská vrstva: šlechta. Ta se také prostřednictvím zemského sněmu, založenému v 70.-tých letech 13.století, spolupodílí na vládě v českém království, jenž získává v osobách králů Přemysla Otakara II. (1253 – 1278) a jeho syna Václava II. (1288-1305) panovníky evropského významu. Příchod gotiky do Čech připadl na dobu mohutné výstavby hradů (Zvíkov, Křivoklát, Bezděz), klášterů (Zlatá Koruna, Vyšší Brod, Zbraslav) a zejména pak měst, coby nového typu lidských sídlišť coby center řemesel a obchodu – Vysoké Mýto, Polička, Mělník, Beroun, Plzeň, České Budějovice, Kutná Hora,Přerov, Jevíčko, Litovel…. Vrcholem zakladatelské činnosti v českých zemích je pak období vlády Karla IV. (1346-1378). Jeho projekty Nového Města pražského, university (obojí 1348), nové podoby chrámu sv. Víta na Pražském hradě, kláštera Na Slovanech, hradu Karlštejna (klenotnice svatých ostatků) či kamenného mostu přes Vltavu (od r. 1356) byly uskutečňovány (či jen započaty) parléřskou stavitelskou hutí (tj. dílnou), která se věnovala rovněž realizaci sochařské a reliéfní výzdoby. Po neklidných obdobích husitských se po polovině 15.století objevuje v Čechách stavitel Benedikt Ried, který pro krále Vladislava II.