Umění

Každá hrobka však musela splňovat určitá kritéria. Stěny byly bohatě zdobeny malbami a hieroglyfy popisující život a slavné činy zemřelého. Ačkoliv egyptský umělec viděl perspektivně po celou dobu vývoje egyptského umění zobrazoval lidskou postavu podle závazné normy: Hlavu z profilu, oko a tělo zepředu a nohy opět z profilu.nejčastějším zobrazovaným výjevem bylo beze sporu „vážení duší“. Jedna z nejkrásnějších fresek se nachází v údolí Králů v hrobce Sennefa, oblastního správce krále Amenofise II. Krásné sochařské portréty vznikly již v době staré říše. Snad nejslavnějším portrétem je slavná busta královny Nefertiti. Pro Egypťana byla socha stejně živá jako opravdový člověk. Proto muselo být zaznamenáno i jméno a postavení zobrazené osoby. Mezi další slavné sochy patří sochy Sechemkaa, který byl zobrazován v různých pozicích a různými materiály, Písař, faraónů, bohů, sochy ve městech jako jsou Tanis, , Veset, Puto a další. Výjimkou také nebyly sochy ze dřeva avšak dochovalo se jich málo. Dřevěnou sochou je postava Séch el-Beleda, nalezená v Sakkáře. Umělci se podařilo vystihnout podobu zemřelého hlavně díky očím , vykládaným křišťálem a mědí.


Protože velká většina hrobek byla již ve
starověku vyloupena. Nemáme mnoho zdrojů
jak zjistit co vše patřilo do výbavy faraóna. O to více potěšil nález neporušené hrobky krále Tutanchamóna. V hrobce objevené Hovardem Carterem roku 1922v údolí králů, byly nalezeny masivní zlatě šperky, posmrtná maska,tepaná
ze zlata a vykládaná modrou skelnou pastou
a lapisim lazuli, 2 rakve z poceného dřeva
potažené vrstvou zlaceného sádrovce409
drobných figurek služebnictva a další poklady.

Chrámy

Dokladem pevné víry Egypťanů jsou chrámy. Každé z měst mělo svůj chrám zasvěcený nějakému bohovu. Známe jsou chrámy v Pilaku, Amarmě, Abydosu, Ombosu, Koptosu, Dé-Er-Bahri a Abú Simbelu, avšak vynikají mezi nimi chrámové komplexy v Karnaku a Luksoru., které byly vybudovány skoro 2000 let př.n. l. Přístupovou cestu k chrámu lemovala alej sfing, vlastní vstup tvořila jedna či několik vstupních bran (pylomů), při nichž stály kolosální sochy faraónů a vysoké obelisky. Za hlavní branou bylo nádvoří, přístupné všem věřícím, po něm následovala sloupová síň. Na konci pak bylo vlastní sídlo boha. Celý komplex pak byl obehnán dvojitou zdí.

Hieroglyfy

Avšak největším přínosem bylo první z písem-kursivní hieroglyfy. Egyptština se zapisovala směsicí fonogramů – tj. jeden znak pro každý zvuk – a ideogramů- tj. jeden znak pro jeden význam.