MYKÉNY - ( 2000 – 1200 př.n.l. )

Mykéňané (Achájci) se dostali do Řecka okolo roku 2000 př.n.l. Mykénská civilizace byla tvořena z počátku tvořena z vesnic, jejichž obyvatelé hovořili starou formou řečtiny. Kolem roku 1650 př.n.l. se z těchto vesnic stali opevněná města s rozvinutou architekturou a obchodem, jehož kvalita se mohla rovnat špičce Evropy. Počet takovýchto měst se pohyboval okolo dvaceti.

Rozmach a úpadek

Okolo roku 1450 př.n.l. si Mykény podmanili Krétu a započali se zakládáním kolonií v oblasti Rhodosu, Kypru a dalších míst v okolí Egejského moře. Vedli čilé obchodní styky s Egyptem, Féničany a Itálií. Asi v roce 1200 př.n.l. podlehli Mykény kočovným kmenům ( mořským národům ).

Mykénské hrobky

Před vznikem velkých měst a pevností pochovávali Mykéňané své vůdce v důmyslně propracovaných hrobkách ve tvaru úlu. Používali k tomu velkých kamenných kvádrů, které tvořili rozsáhlou kupoli. Jedna z největších mykénských hrobek patřila Áreovi a sloužila jako pokladnice. Měla vchod vysoký 6 metů, a prostor uvnitř se vyznačoval výškou 13 metrů, šířkou 14 metrů a bronzem posázenými zdmi. Hrobka měla symbolizovat slávu a bohatství svého majitele. Řemeslníci, kteří ovládali zpracování bronzu a zlata, které se dováželo z Egypta byli velmi žádaní. Zlatem se zdobily nejen hrobky, ale i nádoby a zbraně.

Důležité nálezy

Snad nejslavnější z mykénských památek je zlatá maska kterou nalezl archeolog Heinrich Schliemann. Domníval se, že patřila Agamemnonovi. Dnes se však vědci shodují na faktu, že pochází z doby asi o tři století starší.