Egyptologie není jen zkoumání věcí jako takových,ale také se snaží zjistit pravou podstatu toho,proč vznikly.Proč,kdy a kým byla postavena sfinga a za jakým účelem?Proč nebyly v Cheopsově pyramidě objeveny žádné nádherné malby,ale jen pár hieroglyfů?Na tyto a ještě i další otázky se snaží všichni egyptologové najít správnou odpověď.Objevuje se zde sice pár odvážných teorií,ale která z nich je správná?

2,Základy egyptologie byly položeny již za vlády Napoleona Bonaparteho,když se on se svými vojsky dostal do Egypta.Napoleon dobře věděl,jakou hodnotu mají pyramidy, a proto se je nijak nesnažil poničit, naopak.Ještě je nechal zkoumat svými odborníky v armádě.Část francouzské armády pod velením NB totiž obsahovala 151 odborníků z nejrůznějších oborů-matematiků,arabistů,astronomů,zeměměřičů,lékařů,inženýrů, kresličů, tiskařů aj.Měli za úkol měřit,kreslit ,pořizovat plány a mapy a klást solidní základy pro správu budoucí "fran.kolonie".Francouzi byli roku 1802 poraženi,ale přesto právě oni položili základy egyptologie.Francouzi byli po příjezdu do Egypta okouzleni starodávnými památkami.Mezi nimi byl i malíř Dominique Vivant Denon. Ten zachytil své dojmy v obrazech ke knize Voyage dans la Basse et la Haute Égypte.Tato kniha byla přeložená ihned do ang.a němčiny přispěla k tomu,že Evropu zasáhla touha po všem egyptském.Egypt ovládl vše-módu, kulturu,umění i design.Po úspěchu této knihy vyšla z úst generála Klébera myšlenka,aby se začalo se sepisováním souboru knih o Egyptě.Dílo nazvané Description se l´Ëgypte bylo rozděleno do 4 zákl.částí : antiquités,état moderne,Histoire naturelle a Carte topographique.Svazky se vydávaly 19 let.Od roku 1809-1828.Tak byly položeny základy,avšak při jejím vzniku sehrála roli náhoda. V červenci 1799 při rozšiřování opevnění města Rosetty (er-Rašíd) objevili Francouzi kousek kamenné desky,stély,která byla popsána hieroglyfickým,démotickým a řeckým písmem.Fr.pochopili ,že právě tato stéla je klíč k rozluštění hieroglyfů.Také si to však uvědomili Angličané a po fran.porážce museli fr.odevzdat jak stélu,tak všechny podklady k ní.Později,po rozluštění,se ukázalo,že stéla představuje dekret egyptského kněžského synonydu,který se na počest mladého panovníka Ptolemaia V.Epifana sešel v Memfidě 27/3/196 př.K.Objevní desky se rozneslo a za chvíli na jejím rozluštění pracovalo hodně významných vědců.Švéd Johan David akerblad určil základní číslovky a identifikoval i vlastní jména.Další muž,Angličan Thomas Young-zázračné dítě,přečetl několik slov,rozluštil několik značek a určitě by svou pracovní metodou dosáhl kýženého výsledku,kdyby jej někdo nepředběhl. Ten někdo se jmenoval Jean-Francois Champolloin. Pocházel z Figeacu v JV Francii a byl též považován za zázračné dítě.První velký objev učinil Ch v den svých 31 narozenin-23.prosince 1821.Přišel na to,že teorie o čistě ideografické (znak znamená to,co přestavuje) povaze hieroglyfů je mylná.Spočítal,že na 486 řecký slov je potřeba 1419 hieroglyfů.Ovšem dnem rozluštění hieroglyfů se stal až až 14.září 1822.Pomocí koptštiny a porovnávání přišel na to,jak hieroglyfy správně číst.Tak byla otevřena cesta k poznání starého Egypta, která se uzavřela před půldruhým tisíciletím. Po rozluštění h. Začaly svitky,nápisy i jiné texty konečně promlouvat.Nyní se ovšem přidaly i práce archeologické.Éru systematických vykopávek však zahájil až v roce 1850 Auguste Mariette.Taktéž vybudoval i první muzeum egypt.památek v Búláku a položil základy památkové správy v Egyptě.